Zánět ledviny a ledvinné pánvičky - diagnoza a léčba

Jde o prudký zánětlivý proces ledvinového tkáně (parenchymu). Zánět ledvin má mnoho společného se zánětem močových cest. 

Také ho způsobují převážně gram - negativní bakterie pokud ovlivňujícím činitelem je věk, vrozené vady ledvin a močových cest, jakož i jiná přidružená onemocnění. I změny a poruchy vyprazdňování močového měchýře mohou druhotně způsobit zánět horních močových cest, kam patří i samotná ledvina.

 

Klinický obraz 

Pyelonefritida se projevuje vysokou horečkou a bolestivostí v bederní oblasti. Občas se mohou vyskytnout i potíže při močení. Zánět jakéhokoli orgánu v dětském věku v podstatě vyvolá celkovou reakci organismu. Klinické projevy však nemusí být typické. Právě naopak. Například bolest v oblasti kříže je u malých dětí opravdu výjimečná. Takže zánět ledvin nám někdy signalizuje pouze celková malátnost dítěte, vysoká teplota a případně i různé nejasné příznaky ze strany břišních orgánů. Opět platí, že čím menší dítě, tím nejnetypičtější příznaky. Proto na pyelonefritidu je třeba myslet při každém horečnatém onemocnění z nevysvětlitelné příčiny. Může se však stát, že i ten nejčastější příznak zánětu - zvýšená teplota, může u některých dětí chybět.

 

Diagnostika 

Základem je vyšetření moči (močový sediment a mikrobiologické vyšetření) ještě před nasazením léčby, spolu s jednoduchým vyšetřením zánětlivých parametrů, alespoň CRP (bílkoviny akutní fáze). Nezapomínejte, že i správné údaje o dítěti a jeho zdravotním stavu, tedy podrobný rozhovor s lékařem, mohou přispět ke správné diagnostice.

 

Léčba 

Už potvrzený nebo jen předpokládaný zánět ledvin se především léčí široko spektrými antibiotiky v dostatečně vysoké dávce. Nemocnému dítěti musíme zároveň zajistit i zvýšený příjem tekutin. Antibiotika se podávají v plné dávce 7 - 10 (-14) dní. Zejména menší děti při zánětu ledvin obvykle končí v nemocnici. Na začátku léčby se totiž upřednostňuje nitrožilní, příp. nitrosvalová aplikace léčiv, přičemž pomocí infuzí se zajišťuje i dostatek tekutin. Díky takovému podávání antibiotik se dosáhne i jeho promptní vysoká koncentrace v tkáni ledviny, a tím se minimalizuje i postižení tkáně, tedy jizvení. Postupně se přechází na podávání antibiotik per os - tablety, sirupy. Opět je důležitá prevence opakování infekce. Proto se nelekněte, pokud vaše dítě bude muset užívat léky déle než zmíněných (v průměru) 10 dní. Je to proto, aby se zamezilo následným infekcím, resp. aby se jejich riziko snížilo na minimum - takže během dalších 2 týdnů (podle potřeby i déle) se doporučuje alternativní (chemoprofylaxe) podávání vybraných léčiv (např. Biseptol, Furantoin atd.) ve večerní dávce. Děti po překonání této infekce musí být opakovaně kontrolovány.

 

Závěr 

Neléčené, nedostatečně léčené nebo opakující se záněty ledvinové tkáně, ale i močových cest, mohou způsobit vytvoření jizev v tkáni (parenchymu) ledviny. Ty mohou vést k vážnému poškození funkcí ledvin. Bohužel, proces jizvení může pokračovat i po úpravě klinického stavu dítěte bez jakýchkoliv příznaků a způsobovat změny, které se projeví až později - nejčastěji v pubertálním věku. Jde zejména o změny krevního tlaku ve smyslu hypertenze, ale i změny samotných funkcí ledvin, které mohou vyvrcholit i jejich selháním. Proto hlavním úkolem lékaře, ale i pacienta, resp. jeho rodičů, je včas rozpoznat problémy a začít s léčbou nejlépe do 24 hodin od objevení příznaků. Antibiotika by měla mít širokospektrální záběr a po stanovení výsledku mikrobiologického vyšetření moči lze následně změnit léčbu podle citlivosti mikroorganismu na antibiotika.


Mohlo by vás také zajímat