Zánět středního ucha - příznaky, průběh a léčba onemocnění

Pod zánětem středního ucha obecně rozumíme akutní onemocnění způsobované většinou bakteriemi (streptokoky, pneumokoky, stafylokoky, Haemophilus influenzae), vzácněji viry, které se nejčastěji objevujé v kojeneckém a dětském věku. Průběh závisí ve velké míře na obranyschopnosti organismu a samozřejmě na virulence vyvolavatele - schopnosti mikroorganismu vyvolat onemocnění.

Všeobecné informace

Střední ucho je dutina vyplněná vzduchem, která je od zevního zvukovodu oddělena bubínkovou blánou.

Střední ucho obsahuje tři sluchové kůstky: kladívko, kovadlinka a třmínek, které slouží pro přenos zvukových vln.

Eustachovou trubicí (Tuba auditivně Eustachii) je střední ucho spojeno s nosohltanem, a tím je zajištěno vyrovnávání tlaku vzduchu mezi středním uchem a atmosférickým tlakem vzduchu.

Během "nachlazení" mohou zárodky z nosu přejít přes Eustachovu trubici do středního ucha a vyvolat tam zánět. Častěji postiženy bývají kojenci a malé děti, protože jejich Eustachova trubice je ještě velmi krátká. I omezení dýchání nosem např. polypy zvyšují riziko otitidy, protože v takových případech obvykle nefunguje ideálně zabezpečení středního ucha vzduchem, a tak je podporována infekce.

 

Příčiny zánětu středního ucha

Akutní zánět středního ucha vzniká zpravidla vzestupnou infekcí z oblasti nosohltanu během infekce horních cest dýchacích. Při existujícím defektu nebo při zranění ušního bubínku mohou vniknout zárodky přímo z vnějšího zvukovodu. Možné je i zavlečení virů nebo bakterií krví, hematogenním šířením, v rámci základního onemocnění.

 

Příznaky zánětu středního ucha

Akutní zánět středního ucha většinou začíná:

náhlými pulzujícími bolestmi v jednom nebo obou uších,

šumem v uchu,

horečkou,

hlávkový výběžek (kostěný výběžek za uchem) je citlivý na tlak.

Dalšími symptomy je pocit nemoci, nedoslýchavost a bolesti hlavy.

 

Čím je dítě mladší, tím častěji jsou celkové příznaky nemoci, přičemž lokální příznaky z postižení ucha, jak sáhnutí si rukou k postiženému uchu, otáčení hlavy na nemocnou stranu a zvětšení lymfatických uzlin za uchem, mohou zcela chybět.

Postižení kojence jsou neklidní, plačtiví, špatně pijí, mohou zvracet a mohou si častěji sahat na ucho. U nemocných kojenců se musí obecně myslet na možnou otitidu.

V průběhu zánětu středního ucha může dojít k samovolné perforaci - proděravění bubínkové blány, což se projeví hnisavým výtokem z ucha a náhlé úlevě od bolestí uší. Při správné a účinné léčbě k samovolnému proděravění bubínkové blány nedojde.

 

Komplikace zánětu středního ucha

Komplikace mohou vzniknout během samotného onemocnění nebo po jeho zdánlivém vyléčení. Po dvou týdnech by měl být akutní zánět středního ucha zcela vyléčen. Pokud tomu tak není, existuje riziko, že se zánět rozšířil na hlávkový výběžek (mastoid).

 

Mastoiditida

Odborník hovoří o mastoiditidě, při níž dochází k hnisavého zánětu této kosti vyplněné dutinkami se vzduchem.

Projeví se znovuobjevením nebo zesílením bolesti ucha, výtokem z ucha, otokem za boltcem a odstáváním ušního boltce.

Pokud nenásleduje odpovídající léčba, může se tento zánět v okolí dále rozšiřovat a vést k zánětu mozkových blan, ochrnutí obličejového nebo očního svalstva v důsledku zánětu nervu, nebo k závratím a zvracení v důsledku zánětu vnitřního ucha (= labyrintitída).

 

Chronický zánět středního ucha

Především při omezeném dýchání nosem, např. kvůli "polypům", kdy dochází i ke špatnému zásobování středního ucha vzduchem, může být následkem chronický zánět středního ucha. Nepříjemnými symptomy jsou zhoršení sluchu, šum v uších, přetrvávající sekrece z ucha a bujení zanícené granulační tkáně (= cholesteatóm).

 

Diagnóza zánětu středního ucha

Podezření na zánět středního ucha vyplývá z popsaných potíží a diagnóza se potvrzuje kontrolou ušního bubínku ušním zrcátkem, čili takzvanou otoskopii.Typickými znaky jsou zarudnutí a vyklenutí ušního bubínku. Přitom může být bubínek ztlustlý, nebo lze rozpoznat tvoření puchýřků, resp. místo perforace s vylučovaným sekretem.

 

Terapie zánětu středního ucha

Léčba antibiotiky je základem již při podezření na bakteriální infekci.

Nosní kapky k opadnutí otoku sliznice podporují odtékání sekretu a provzdušnění středního ucha.

Ušní kapky nejsou naproti tomu účinné, protože nezasáhnou střední ucho! Slouží pouze jako podpůrná léčba.

Léčení ucha teplem zmírňuje potíže.

Při vyklenutí, napjatém ušním bubínku nebo při začínajících komplikacích je nutné operativně proděravění bubínku - paracentézy.

 

Defekt ušního bubínku

V rámci akutní otitis media se většinou zahojí spontánně.

Chronický zánět středního ucha, v nejhorším případě cholesteatóm, často vyžaduje operaci, čili plastiku bubínku - tympanoplastika. Lehčí formy mohou být léčeny i tradičně antibiotiky, ušními kapkami nebo ušními výplachy, resp. paracentézy.

Pokud je však již rozvinutá mastoiditida, tak je nutná neodkladná operace s odstraněním zanícené kosti.

 

Profylaxe zánětu středního ucha

Omezené dýchání nosem, např. kvůli "polypům", které podporuje zánět středního ucha, by mělo být odstraněno. Kromě toho se riziko mastoiditidy, která se ve střední Evropě vyskytuje naštěstí jen velmi zřídka, značně snižuje adekvátní antibiotickou terapií otitidy media.

 

Prognóza zánětu středního ucha

Při včasném zahájení s terapií odeznívají potíže v průběhu několika dní a akutní zánět středního ucha se ve většině případů zcela vyléčí.

Hlavně změny spojené s omezeným dýcháním nosem, které nejsou včas rozpoznány a odstraněny, mohou být následkem chronického zánětu středního ucha a mohou vést k nahluchlosti a šumu v uších. V tomto případě může být nutná i operace. Mastoiditida je nebezpečnou komplikací, která se však při včasné operaci stejně zahojí bez následných poškození.

Autor: Martina Dvořáková