Záněty močových cest u dětí - jak probíhájí a jak se léčí?

Jde o druhé nejčastější onemocnění u dětí hned po onemocněních dýchacích cest. Infekce močových cest (IMC) jsou vyvolány nejčastěji bakteriemi a jsou charakteristické nálezem významného množství těchto bakterií v moči.

Mohou postihovat dítě opakovaně. V novorozeneckém věku je výskyt častější u chlapců, u nichž je často spojen s vrozenými vývojovými vadami, které postihují močový - pohlavní systém. U kojenců se tento rozdíl vyrovnává. Naopak ve školním věku se vyskytuje asi 10 krát častěji u dívek, což je ovlivněno anatomickými poměry - krátkou močovou rourou a blízkostí konečníku se snadným přístupem bakterií ze stolice. Pokud je hygiena v oblasti pohlavních orgánů děvčátka nevhodná nebo vlhkost a nesprávné prádlo vedou k chronickému podráždění, jsou takové infekce nepříjemnou komplikací zdravotního stavu. U novorozenců se infekce může šířit krevní cestou. U starších dětí bakterie postupují vzestupnou cestou. Vzácněji IMC vyvolávají parazité, kvasinky nebo viry. Z močového měchýře se bakterie mohou dostat do ledviny a poškodit ji.

Klinický nález

Infekce dolních močových cest se projevuje pálením, u malých dětí pláčem, při močení a častým močením malých množství moči, dítě s již osvojenými hygienickými návyky se začíná pomočovat. Tělesná teplota je jen mírně zvýšená. Zánět močových cest u dětí však probíhá často bez klinických příznaků (asymptomaticky). Dítě nepřibírá, trpí nechutenstvím, u novorozenců někdy bývá jediným klinickým příznakem přetrvávající žloutenka. V prvním roce života dítěte bychom při každé horečce neměli zapomenout na vyšetření moči.

Diagnostika

Vyšetření moči patří mezi základní diagnostické pomůcky u dětí. Pomocí citlivých chemických a mikroskopických zkoušek (moč chemicky + sediment) víme, zda má moč správné pH (rozmezí 4,6 až 8,0). Onemocnění močových cest způsobuje zvýšení zásaditosti (alkalizaci) moči. Chemickým vyšetřením moči pomocí speciálního papírku zjišťujeme i přítomnost bílkovin, krve nebo jiných látek. Po scentrifugovaní moči (tzv. močový sediment) hledáme pod mikroskopem přítomnost bílých a červených krvinek, bakterií a buněk či krystalků močových solí.

Pro přímý důkaz infekce v moči je třeba naočkovat moč na vhodné kultivační médium a sledovat, zda na něm rostou bakterie. Tento postup vyžaduje alespoň 12 až 48 hodin. Podmínkou pro správný výsledek kultivačního vyšetření moči je získání takového vzorku moči, který není kontaminován. Mluvíme o tzv. odběru středního proudu moči. Zachycená moč by neměla obsahovat bakterie z kůže v okolí pohlavních orgánů a konečníku dítěte, ale měla by prezentovat vzorek z močových cest. Takový odběr u malých dětí je častým předmětem obtíží maminek.

Mezi často využívané diagnostické postupy patří i sonografické vyšetření ledvin a močového měchýře.

Léčba

K obecným opatřením patří dostatečné podávání tekutin, péče o hygienu (upřednostnění sprchování, u kojenců výměna plen). Pokud jsou přítomny vrozené anomálie močových cest, je nutné je odstranit. Základem je však antibakteriální léčba (antibiotika, sulfonamidy). Jako antibakteriál působí i brusinky. Opakovanému výskytu IMC předcházíme dlouhodobým podáváním antibakteriálních látek v jedné večerní dávce. Děti po překonání IMC jsou sledovány a opakovaně kontrolovány.