Zdravotní rizika během letu - syndrom ekonomické třídy

Cestování letadlem patří mezi nejrychlejší způsob cestování. Tento druh dopravy je zároveň řazen k těm nejbezpečnějším. Ale i on má svá zdravotní rizika a ne všichni lidé jsou schopni letět bez zdravotních obtíží. Mezi poměrně časté obtíže patří syndrom ekonomické třídy. Projevuje se otoky nohou a rizikem žilní trombózy. Tyto komplikace způsobuje dlouhé sezení bez možnosti pohybu.

Zdravotní rizika během letu - syndrom ekonomické třídy

Krátkodobé lety
Při běžných charterových letech do nějaké evropské destinace trvajících hodinku či dvě to není až takový problém. Zpozornět je třeba, pokud se člověk chystá na dlouhý let. Měl by myslet na možný chlad, suchý vzduch v letadle a tzv. syndrom ekonomické třídy. Zejména během startu bývá v letadlech poměrně silně puštěna klimatizace a bez šátku kolem krku či bavlněných ponožek se dá snadno prochladnout. Chladno cestujícímu bude i tehdy, když usne. V současnosti už nerozdávají ve všech letadlech automaticky deky - a někdy jsou i za poplatek. Nezapomeňte na to zejména tehdy, pokud s sebou máte děti. V kabině letadla je velmi suchý vzduch. Proto není vhodné jít do letadla s vysoušecím make-upem na tváři. Vezměte si s sebou vzorek hydratačního krému (např. z časopisu). Před odletem se ještě na letišti napijte, protože na palubě buď dostanete v rámci občerstvení jen malou skleničku tekutin, nebo počítejte s tím, že se za všechno se platí. Nezaškodí mít po ruce tabletku proti bolesti hlavy, optimálně v kombinaci s účinnou látkou uvolňující vedlejší nosní dutiny (pseudoefedrinu) při zalehnutí v uších a tlaku v oblasti čela.

Syndrom ekonomické třídy
Kapitolou samou o sobě je během dlouhých letů zdravotní problém zvaný "Syndrom ekonomické třídy". Jde o poměrně častý problém cestovatele, a to nejen v letadlech, ale i při dlouhých cestách autobusem. Spojuje se s otokem nohou v oblasti kotníků a rizikem tvorby krevních sraženin. O ekonomické třídě se v názvu těchto zdravotních potíží říká proto, že problém obvykle vzniká u cestujících v ekonomické třídě (economy class), kde je mezi sedadly nedostatek prostoru na nohy. Některé letecké společnosti již na obrazovkách umístěných nad sedadly nebo na nich doporučují, jak si během dlouhého letu procvičovat nohy: propínat špičky, kroužit nohama v kotnících, v sedě napínat hýžďové svalstvo a podobně. Kdo je náchylný na otoky, má problém s křečovými žilami nebo již překonal trombózu, měl by si u přepážky pultu (check-in) na letišti žádat o místo u uličky (anglicky "aisle", čti "AJL"). Ve směru do uličky se dají nohy lépe narovnat a časté vstávání nebude obtěžovat spolucestující. Dobrou alternativou jsou i sedadla u nouzového východu, kde je více místa na nohy.

Kdo by měl hlavně během letu procvičovat nohy?
Cvičení během dlouhých cest by se měly věnovat zejména těhotné ženy, cestovatelé nad 50 let, osoby s postižením srdce, cév, s křečovými žilami, nadváhou, poruchou srážlivosti krve, při užívání antikoncepce. Zvýšené riziko trombózy mají kuřáci a pacienti po operacích nebo poraněních především v oblasti pánve a končetin. Takoví lidé by v průběhu dlouhého denního letu neměli užívat ani léky na spaní, protože se tím snižuje potřebná fyzická aktivita. Týká se to i léků proti cestovní nevolnosti, protože některé uspávají (např. Kinedryl). Vynikající prevencí proti trombóze jsou kompresivní punčochy (resp. cestovatelské kompresivní podkolenky). Komprese znamená tlak. Stahovací punčocha přiměřeně pevně obejme nohu, vytvoří na rozšířené žíly tlak, který zúží jejich průměr. Díky tomu se mohou žilní chlopně lépe uzavírat a zvýší se rychlost proudění žilní krve. Lepší tok krve směrem k srdci dokonce snižuje i nebezpečí vzniku trombózy a následně i embolie. Při nošení kompresních punčoch či podkolenek během dlouhého sezení mnohem méně otékají nohy a také méně bolí. Kompresivní punčochy či podkolenky jsou zdravotnický prostředek a musí být klinicky zkoušeny a kontrolovány. I proto je mohou prodávat pouze výdejny zdravotnických prostředků nebo lékárny. Někteří lidé potřebují před odletem dokonce injekci nízkomolekulárního heparinu, který jim předepíše lékař. Speciálně upravenou jednorázovou injekci si aplikují sami do kožní řasy dvě hodiny před odletem.

Autor: Martina Dvořáková