Ženy v beznaději a moci tyranů
Statistika počtu týraných žen hovoří o každé páté ženě. Je tomu opravdu tak? Není jich ve skutečnosti mnohem více? A co vlastně vede ženy k tomu, aby se dobrovolně nechaly týrat a z takového vztahu raději neutekly?
Násilí páchané na ženách má několik podob
1. Fyzické násilí - takové násilí se často stupňuje, dochází k němu častěji a je stále brutálnější. Je to např.. bití rukou a různými předměty, kopance, strkání, pálení cigaretami, tahání za vlasy a dokonce až vražda.
2. Psychické násilí - jedná se o citové a slovní týrání, kterým muž - tyran chce odvrátit pozornost od sebe na ženu. Jsou to nadávky, znemožňování ženy na veřejnosti, ale i v soukromí, osočování, znevažování vzezření ženy a jejího charakteru.
3. Sociální násilí - muž se snaží ženu izolovat od blízké rodiny, přátel, kolegů, kontroluje její telefon, poštu, přidává další povinnosti, zamyká ji v bytě.
4. Ekonomické násilí - muž disponuje všemi financemi a majetkem, zatajuje vlastní příjmy, nepřispívá na chod domácnosti, kontroluje příjmy ženy, často jí nedovolí zaměstnat se, ale veškerou odpovědnost za chod domácnosti nechává na ženě.
5. Sexuální násilí - tyran nutí ženu k různým sexuálním aktivitám, ke sledování pornografie apod.
Takto těžce zkoušené ženy jsou často osamělé,
vyhýbají se společnosti a tají známky násilí. Násilí začíná pomalu a postupně slovními útoky, pak se přidá fyzické týrání a stupňuje se. Takové týrání má nepříznivý vliv na fyzické a psychické zdraví ženy. Jsou to různá poranění, pohmožděniny, zlomeniny, popáleniny, bolesti hlavy, břicha, poruchy spánku. Psychické následky týrání jsou však často horší než ty fyzické.
Proč žena zůstává s tyranem? Důvodů má několik:
Dala jsem mu přece manželský slib - v dobrém i ve zlém.
Děti - které potřebují otce, ačkoli je agresivní, vždyť jim neubližuje (někdy však ano).
Miluji ho - vždyť když má "dobré" dny, tak je pozorný a docela milý.
Ostuda - co by řekla rodina a lidé?
Vina - určitě jsem vinna já, něco dělám špatně.
Strach - vyhrožuje mi, že pokud ho opustím, tak mě najde a zabije mě i děti.
Závislost na muži - Kam bych šla? Jak uživím děti a sebe?
Pro nás, které v takovém vztahu nežijeme, je nepochopitelné, že se žena od tyrana neví odpoutat
Pro nás jsou tyto důvody nesmyslné a říkáme si, že bychom odešli a hledali pomoc. Ale opravdu? Jak bychom reagovali, kdyby nás život postavil do této pozice?! Zarážející je i postoj okolí k těmto ženám. Často se násilí chápe pouze jako hádky a manželské nedorozumění. I pokud žena o násilí někomu řekne, mnohokrát zůstává nepochopená: "Vždyť to se občas v manželství stává." Oči se okolí otevřou až tehdy, když dojde k událostem s katastrofálními následky. Tehdy je na pomoc pozdě.
Jak tedy pomoci?
Když slyšíme časté hádky, náznaky bití nebo se nám žena svěří, měli bychom ji nejprve morálně podpořit a samozřejmě skontaktovat na odborníky v této oblasti. V některých případech pomůže i to, pokud zavoláme policii. Mnohokrát však ani policie nic nezmůže, protože žena nepodá na násilníka trestní oznámení. Nebo dáme ženě kontakt na krizové centrum pro týrané ženy s dětmi. V každém kraji v naší republice jsou taková krizová centra, která se snaží ženám v dané situaci pomoci. Záleží však na ženě, zda pomoc přijme, zda se umí od násilníka odpoutat. Je to pro ni těžké rozhodnutí. Ale je to východisko z dané situace. Ještě horší je, pokud otec - násilník ubližuje dětem. Nestačí, že děti jsou svědky týrání matky, ale oběťmi se stávají i ony. Trauma, které děti během týrání zažijí, si často nesou s sebou celý život. Těžko se s tím smiřují. Děti jsou pak buď velmi agresivní ve svém chování, nebo jsou naopak velmi utažené. Děti nepřiznají, že jsou týrané. Okolí by proto mělo být velmi všímavé. Pokud jsme něco ve svém okolí zaregistrovali, měli bychom to ohlásit a dětem pomoci. Zde je snad nejvíce důležitá všímavost ze strany učitelů. Zkontaktovat by měli sociálního pracovníka, policii či linku dětské záchrany. Zbývá jen doufat, že mužů - tyranů bude stále méně, že ženy si budou žít ten krásný manželský život, po kterém snily při uzavírání manželství. Zbývá věřit, že všechny děti budou mít laskavé otce, kteří jim dopřejí hodně lásky a pozornosti.
