Život bez stresu neexistuje, ale existují rady, jak ho snášet

Stres - fenomén nejen dnešní doby. Jen málokdo si může říct, že nikdy žádný nezažil. Ale co vlastně ten, tak často zmiňovaný stres znamená? A jak se s ním, co možná bezbolestně, vyrovnat?

Život bez stresu neexistuje, ale existují rady, jak ho snášet

Stres v jakékoli podobě zná každý z nás,
je součástí našeho života a je vlastně odpovědí organismu na jakoukoli nadměrnou zátěž (ať už příjemnou nebo nepříjemnou), která se na něj klade. Nikdo není vůči němu imunní, postihuje tělo i duši a výraznou měrou se podepisuje pod předčasné ukončení lidské existence. Vyvolávač stresů jsou rozličné těžko zvládnuté životní okolnosti (stresory). Mohou jimi být náhlé krátkodobé otřesy (překvapení, úlek, radostná či smutná zpráva), ale i dlouhodobě působící zátěže (ztráta životního partnera, neúspěchy v práci, rozpory v partnerských či pracovních vztazích, ztráta zaměstnání ...).

Kdyby bychom chtěli definovat fáze stresu, pak by tyto byly následující:
1.Fáze - varovná: objeví se tělesné reakce, které jsou pro člověka varováním a současně i výzvou na obezřetnost. Pokud stresová situace začne "přerůstat" člověku přes hlavu a jedinec si uvědomí, že už nemá dostatek potřebné síly, přihlásí se pocity skutečného stresu. Tato fáze může být vyvolána buď jednotlivými podněty, tzn., že je přítomen vždy jen jeden zdroj stresu nebo skupinou podnětů, když jde o několik okolností, které ve svém souhrnu vyvolávají stres.
2.Fáze - odolávání: pokud stres překročí počáteční varovnou fázi, jedinec se dostává do fáze odolávání.
3.Fáze - vyčerpání: projevuje se stavy úzkosti a depresí. Tyto příznaky se mohou objevit buď postupně jeden za druhým, případně současně. Všechny reakce organismu na stres ovlivňují naše zdraví.

Jak lze stres co nejvíce eliminovat
Dopad stresu na náš život není až tak určen tím, co se nám stalo, ale spíše tím, jak na to reagujeme. Zastavme se na chvíli, pozorujme své reakce na různé situace a zjistíme, zda zvyšují nebo snižují stres v našem životě. Zkusme se zamyslet, zda naše reakce na stres nejsou nepřiměřené. Některé reakce na stres nejenže celou situaci zhoršují, ale mohou být příznakem hlubších problémů. Pokud reagujeme na stres konzumací alkoholu či drog, kouřením, přejídáním, záchvaty hněvu, sebelítostí, pocitem bezmocnosti či izolací, vážně poškozujeme své zdraví. Nedělejme katastrofu z každého "nárazu" na své životní cestě a nepředvídejme stále jen to nejhorší. Neparalyzujme sami sebe přeháněním svého strachu z neznámého. Lidé s optimistickým postojem k životu snášejí stres snadněji než pesimisté. Názor, že život může být dokonalý a bez stresu nás pouze vystavuje ještě většímu stresu, pokud není život podle našich představ. Je třeba brát život takový, jaký je. Tedy přijmout skutečnost, že život, to nejsou jen radostné, šťastné a bezstarostné chvíle, ale i starosti a opakované řešení problémových situací a někdy i snášení bolesti. Neexistuje jen patologie stresu, ale i patologie usnadnění. Dnes už neplatí za každou cenu odstranit napětí. Člověk potřebuje v jisté zdravé míře napětí. Do jisté míry i nuda, nicnedělání je stresující.

Svému stresu usnadníme, pokud požádáme o radu,
pomoc naše blízké nebo příslušného odborníka (lékaře, psychologa, kněze). Někteří lidé věří, že zvládnou problémy bez cizí pomoci. Pokud je však stres, který pociťujeme příliš silný nebo trvá příliš dlouho, nejsme schopni ho zvládnout sami. Pokud víme, co od druhých potřebujeme, a máme odvahu je o to požádat, tak to udělejme a ulehčíme tak svému stresu.

Když pociťujeme stres, ptejme se sami sebe:
Jak se mohu právě teď uvolnit, odreagovat? Je dobré znát techniky, které uvolňují stres jako například zhluboka dýchat (z hloubky břišní dutiny se pomalu nadechnout, pak pomalu vydechovat a uvolnit napětí a strach); udělat si malou přestávku; vyložit si nohy a poslouchat hudbu; vychutnat si šálek čaje; na chvíli se projít; být s lidmi, který vnášejí do našeho života smích ... 

Podstatou zvládání stresu je dosáhnout určitý stupeň kontroly
Pokud je problém řešitelný, a je v našich silách jej změnit, je třeba to udělat. Pokud se problém vyřešit nedá, není v našich silách ho řešit, změnit vnější okolnosti, které jej vyvolávají, je třeba změnit svůj postoj - učinit vědomé rozhodnutí s problémem žít, přijmout skutečnost, že situaci je nemožné změnit. Stres je fenoménem dnešní uspěchané doby plné starostí a odpovědnosti a "postihuje" každého bez výjimky. Je jen na nás, jak se s ním vypořádáme, do jaké míry mu dovolíme vstoupit do našeho vědomí a v konečném důsledku, jak se vyrovnáme s jeho následky.

Autor: Martina Dvořáková