Život nelze posuzovat jen dožitými roky, ale i jejich kvalitou

Napadá vás někdy, když přejete svým blízkým dlouhý život, že to také nemusí vždy nutně znamenat pro člověka výhru? Ano, je skvělé žít dlouho, dlouho být aktivní a prožívat plnohodnotný život. Ale je zde ještě varianta, že sice délka života je léky prodloužená, ale kvalita nikoliv. A na co potom tak dlouhý život? Co to pro člověka znamená, když je jen kolonka do statistiky, která hlásí, jak lékaři prodlužují délku života?

1. Déle žít, déle nemocný
Zatímco v roce 1990 narození lidé měli v průměru před sebou 65,3 let, v roce 2013 to bylo již 71,5 let. V dobrém zdravotním stavu však narození v roce 1990 stráví v průměru pouze 56,9 let, u narozených v roce 2013 to bylo 62,3 let. Doba nemoci se tímto zvýšila z 8,4 roku na počátku na 9,2 let na konci období studie. Čím více se zvyšuje průměrná délka života, tím větší je rozdíl mezi průměrnou délkou života a zdravého života. 

2. Ženy zůstanou zdravé déle
Ve všech zkoumaných zemích muži 1990 měli ze statistického hlediska méně než 70 let zdravého života před sebou. U japonských žen to bylo k této době již jinak. V roce 2013 ženy vedly již ve více než 40 zemích s nejméně 70 lety zdravého života, u mužů tomu bylo takto pouze v Singapuru a Japonsku.

3. Zanedbané utrpení ve stáří
Příčinou pro nezdravé další roky života jsou často ne onemocnění srdce a krevního oběhu nebo rakovina, píší vědci. Místo toho uvádějí utrpení jako je cukrovka, onemocnění pohybového aparátu, duševní choroby, problémy užívání návykových látek, neurologická onemocnění i ztrátu sluchu a zraku. Ve stárnoucí společnosti jsou tato utrpení čím dál důležitější, píší vědci. Nicméně, jejich terapie podle analýzy 1990-2013 neudělaly téměř žádný pokrok. "Velmi málo chorobám se věnuje taková pozornost, jakou by si zasloužily," kritizují vědci.

4. Vzácněji infekce, častěji rakovina, srdeční choroby a cukrovka
Ještě na začátku 90. let zatěžovaly problémy kolem porodu, infekční nemoci a podvýživa zdravotně lidstvo nejvíce. To se změnilo v roce 1994. Od té doby způsobují celosvětově největší zatížení nemocemi nepřenosné nemoci, jako jsou kardiovaskulární choroby, rakovina, bolesti zad, diabetes a deprese. Důvod rostoucího počtu není, že by základní riziko pro tato onemocnění stouplo, píší vědci. Místo toho oni vidí jako příčinu stárnoucí a rostoucí světovou populaci. Kromě toho dnes trpí na infekční onemocnění mnohem méně lidí, než tomu bylo před 25 lety.

5. Bolesti zad
Zaujímají přední místa v seznamu nemocí, kterými lidé trpí nejvíce, bolesti zad a krku. Pouze na druhém místě přicházejí onemocnění srdce v důsledku oběhových problémů (například srdeční infarkt), na třetím místě mrtvice a na čtvrtém potíže smyslových orgánů.

6. HIV epidemie
Tyto údaje odrážejí, jak virus HIV vyzval zdravotnické systémy na celém světě. Ale také ukazují, že medicínský pokrok sice nemohl nemoc vyléčit, ale sebral již část strachu. Mezi lety 1990 až 2013 se utrpení HIV a AIDS podle údajů světově více než ztrojnásobilo, což se nestalo u žádné jiné nemoci. Graf však ukazuje mezitím opět dolů: V letech 2005 až 2013 klesla nemocnost způsobená virem po celém světě o téměř 24%.

7. Vliv chudoby
Navzdory mnoha pozitivním vývojům jsou desítky zemí, včetně Botswany, Belize a Sýrie, kde se délka života výrazně nezvýšila. Navíc v zemích s nízkým socioekonomickým statusem jsou onemocnění průjmová, infekce dolních cest dýchacích a jiné infekční nemoci ještě vždy mnohem častější.

Výzkum se v posledních letech zaměřoval především na kardiovaskulární onemocnění,
hormonální choroby a rakovinu - a byl schopen snížit počet obětí mnoha nemocí. Z historického hlediska to bylo správné, ale zdravotní pokrok a stárnoucí společnost nyní však také vyžadují, aby se více výzkumu investovalo do chorob, které člověka oslabují a nezabíjejí. U mnoha nemocí je zdravotní pokrok zjevný. Ale výzvy pro systémy zdravotní péče zůstávají vysoké.

Závěr
Průměrná délka života celém světě vzrostla od roku 1990 o více než šest let. Čím starší je člověk, tím delší je však v průměru i doba, po kterou ho oslabují onemocnění. Mezi nejčastější příčiny úmrtí patří srdeční infarkt, onemocnění dolních cest dýchacích a cévní mozková příhoda.


Mohlo by vás také zajímat