Život s úsměvem
Téměř sto procent z nás si myslí, že bychom se měli více usmívat. Ale praxe vypadá poněkud jinak. Na usměvavého člověk na ulici se dá narazit jen stěží. Přitom úsměv nic nestojí, nic nebere, ale hodně dává.
Úsměv - jeho četnost a upřímnost je projevem osobnosti člověka a základem vytváření mezilidských vztahů
To, zda se usmíváme nebo ne, způsobuje více faktorů: naše postoje, způsob myšlení, vztahové vazby k jiným lidem, úroveň sebevědomí a sebedůvěry, spokojenost se sebou samým. Pozitivní nastavení, usměvaví lidé to mají v životě lehčí. Lépe snášejí bolest, posilují svůj imunitní systém, jsou schopni najít si radost v práci i osobním životě a obecně jsou úspěšnější. V mezilidské interakci platí: Čím širší a zářivější úsměv, tím vřelejší člověk.
Význam úsměvu pro svůj život deklaruje více než 90% Čechů,
ale skutečnost je zcela jiná - dvě třetiny z nás se ani nesnaží aktivně přemáhat špatnou náladu a usmívat se na lidi kolem sebe, proto je asi u nás tolik zamračených lidí. Pouze 6% respondentů jsou skutečná "sluníčka" a usmívají se za každých okolností. Nejhorší je to během běžných pracovních dní, když se jen 2% z nás setkávají převážně s usměvavými lidmi. O něco lepší je to o víkendech, když veselých a usměvavých lidí setkává každý čtvrtý Čech. Úsměv na tváři nám dokáží vyvolat blízcí lidé, především děti, naši partneři, kolegové v práci, dobří přátelé a samozřejmě i lidé, kteří se na nás usmívají. Mnohem méně se usmíváme na cizích lidí, s nimiž se setkáváme náhodně - například na prodavačky se usmívá jen asi 8% z nás a na lidi na ulici ještě méně - jen 4%. Anekdoty, vtipy a vtipné situace jsou kupodivu důvodem pro úsměv či smích jen pro 11% respondentů a stejně často se usmíváme, když máme pohodu a dobrou náladu. Nezanedbatelný vliv na úsměv a dobrou náladu mají i příjemné vzpomínky, dobré zprávy, slunce, dobré počasí, hudba, ale i úspěch, dobrá finanční situace a pozitivní myšlení.
Sílu úsměvu nepodceňujte ...
Často si sílu úsměvu neuvědomujeme. Působí pozitivně nejen na ostatní, ale rozjasňuje i nás samé. Ženy, které se neusmívají, jsou obecně považovány za nešťastné, muži zase za příliš dominantní. Většina z nás alespoň z části tuší, co se nám líbí na ostatních. Jsme citliví na jejich pohled, pohyby a samozřejmě úsměv. Pokud se na nás někdo usměje, stává se pro nás atraktivním a sympatickým člověkem. Automaticky mu přiřadíme kladné vlastnosti. Proto se doporučuje co nejširší úsměv, abychom získali dobré hodnocení od jiných. Krásně to řekl Louis Schmidt: "Úsměv je světlo, které při pohledu do očí naznačí, že srdce je doma. " A to by přece mělo být vždy.
