Život v pohybu a pohyb v životě

Pohybové aktivity se začínají z našeho života vytrácet. A s jejich absencí přicházejí i civilizační choroby. Přečte si účinky pohybu na organismus a zamyslete se, jak s těmito informacemi naložíte.

Život v pohybu a pohyb v životě

Pohyb patří od nepaměti k člověku
- díky němu si sháněl potravu, zušlechťoval své tělo a staral se o své zdraví. Už z antiky je známý termín "kalokagathie", což znamená souhru duševních a tělesných sil. Pohybové aktivitě připisovali velký význam i Hippokrates, Galenos a učitel národů Jan Amos Komenský, který pohyb přirovnával ke vzduchu a život k ohni. V současnosti se však pohyb pomalu vytrácí z našich životů. Člověk začíná "vypouštět" pohybovou aktivitu ze svého života. V současném moderním, civilizovaném a přetechnizovaném světě se lidé přestávají pohybovat - vlastnit auto je prestiží, tak proč chodit pěšky do zaměstnání či do školy? Proč chodit po schodech, když máme výtah? Proč jít na procházku, túru či cyklistiku do přírody, když máme počítače s připojením na internet, kde virtuálně setkáváme přátele a známé? Moderní člověk tak skoro celý svůj život "prosedí" a pokud se nevěnuje nějaké pohybové aktivitě v rámci svého volného času, tak jeho kondice a tělesná zdatnost jsou téměř nulové. Vždyť většinu tělesné práce za nás vykonávají stroje a automaty.

Faktory ovlivňující pohybovou aktivitu
Faktory, které mohou pozitivně či negativně ovlivnit pohybovou aktivitu člověka, můžeme shrnout do následujících skupin:

1. Fyziologicko - biologické faktory
a) funkční schopnost pohybového aparátu - pohybový aparát lze rozdělit na aktivní (svaly) a pasivní (kosti, chrupavky, tkáně). Obě tyto složky zajišťují harmonickou souhru při provádění všech pohybových aktivit;
b) funkce smyslových orgánů - má nenahraditelný význam pro pohyb člověka. Smyslové orgány se na pohybu účastní aktivně, proto lidé se smyslovými deficity, zejména zrakovými a sluchovými, mají pohybové schopnosti omezené;
c) věk - věk a stadium vývoje jsou velmi důležité z hlediska hodnocení pohybové aktivity v tom - kterém období:
- Dítě je neustále v pohybu, "neposedí". V kojeneckém a batolecím období je pohybová aktivita a vývoj motoriky úzce spojen s psychickým vývojem, zejména rozvojem poznávacích procesů. Každý nový pohyb poskytuje nové možnosti k podnětům a rozvíjení kognitivních procesů. Každé období je v oblasti pohybového vývoje dítěte specifické, ale vždy se spojuje s osvojováním si určité formy pohybu a vede k osamostatnění se;
- Dospívající jsou plni síly, pohyb je pro ně prostředkem uvolnění napětí, navazování přátelství, napomáhá vytváření sebeúcty i sebeprezentace;
- Dospělý člověk umí zhodnotit a posoudit své pohybové schopnosti, u každého člověka je však potřeba pohybu individuální;
d) tělesná konstituce člověka - do určité míry ovlivňuje pohybové schopnosti a fyzickou aktivitu člověka. Rozeznáváme tyto typy:
- Astenický typ (leptosomný, ektomorfný) - křehký, citlivý, hubený, šlachovitý, pohybuje se rychle a snadno;
- Atletický typ - dobře stavěný, vzpřímený, svalnatý, má "velké" kosti, těžké svaly, je aktivní, sportovec, pohybuje se snadno, rád a hodně, provádí řadu pohybových aktivit;
- Pyknický typ (endomorfní) - měkký, kulatý, středně velký, zavalitý, s širokou tváří na krátkém krku, má rád pohodlí, pohybuje se málo, často může být obézní;
e) onemocnění - při jakémkoliv onemocnění, zvláště při postižení pohybového, nervového, kardiovaskulárního a dýchacího systému, je schopnost pohybovat se do značné míry omezena. Proto lidé sami často posuzují svůj zdravotní a fyzický stav právě schopností bez obtíží se pohybovat.

2. Psychické faktory
a) emocionální ladění a typ osobnosti - temperament má velký význam i v oblasti pohybové aktivity člověka, např. sangvinik se pohybuje lehce, "vznáší se", cholerik rychle a mohutně, melancholik nedůvěřivě a klidně a flegmatik pomalu a rozvážně;
b) hierarchie hodnot, sebepojetí, sebeúcta - pocit užitečnosti, samostatnosti.

3. Sociálně - kulturní faktory
a) způsob života a kulturní zvyky
b) role jedince, jeho status
c) využívání volného času - má odpovídat typu zaměstnání, např. duševně pracující člověk by měl odpočívat aktivně (např. sportovat, pracovat na zahradě ...), ale fyzicky těžce pracující člověk by měl odpočívat pasivně (např. poslouchat hudbu, číst knihu ...)

4. Faktory životního prostředí
- Aktivitu člověka ovlivňují geografické a klimatické podmínky, např. v hornatých zemích se lidé pohybují více než v nížinách, v teplých zemích méně než v chladnějších.

Vliv pohybu na člověka
Pohyb má na lidský organismus nenahraditelný mnohostranný význam. Dotýká se mnoha oblastí:

Preventivní
- Zvyšování odolnosti vůči negativním vlivům civilizace (osteoporóza, hypertenze, diabetes mellitus a aj.)
- Zvyšování imunity a obranyschopnosti organismu - organismus je odolnější vůči chorobám, nebo nemoci probíhají mírněji
- Prevence svalové nerovnováhy;
- Kompenzace nedostatečné pohybové aktivity, změna vynucených pracovních poloh, zlepšení koordinace

Zdravotní
- Zlepšení celkového zdravotního stavu - pohyb příznivě ovlivňuje všechny orgánové systémy (zvyšuje výkonnost kardiovaskulárního a dýchacího systému, zvyšuje metabolismus, zlepšuje svalovou sílu, koordinaci a pohotovost);
- Zlepšení spánku;
- Snížení hladiny cukru, tuků a cholesterolu v krvi;
- Zvyšování úrovně celkové kondice a svalové síly;
- Udržení optimální tělesné hmotnosti;
- Zvyšování imunity a obranyschopnosti organismu;
- Prodlužuje délku života;

Psychické
- Odreagování se, pocit tělesného a duševního uvolnění;
- Zlepšení nálady, radost ze života (v důsledku vyplavení endorfinů);
- Dodání životní energie, elánu;
- Psychické uspokojení, posílení vůle;
- Zlepšení schopnosti soustředění, vytrvalosti;
- Zmírňování strachu a úzkosti;
- Poskytnutí zábavy, navazování přátelství;
- Seberealizace;

Výchovné
- Rozvíjí zájem a aktivní přístup k životu;
- Podporuje odpovědnost za své zdraví;
- Přijetí pohybu jako součásti životního stylu;
- Podpora a zvýšení kultivace pohybového projevu.

Když jsme se nyní seznámili s účinkem pohybu na naše zdraví,
pouvažujme, jaký k němu zaujmeme postoj. Nadále bude pasivně přihlížet, jak nás nedostatek pohybu rozkládá a nebo se aktivně zapojíme do života v pohybu?

Autor: Martina Dvořáková