Co je a co uleví od syndromu dráždivého tračníku?

Co je syndrom dráždivého tračníku

Syndrom dráždivého tračníku neboli IBS je dlouhodobá funkční porucha trávení, při které střevo nepracuje zcela správně, přestože vyšetření často neprokážou infekci, zánět ani jiné závažné onemocnění. Typickými projevy jsou opakované bolesti nebo křeče břicha, které se mohou zmírnit po vyprázdnění, dále průjem, zácpa nebo jejich střídání. Časté bývá také nadýmání, pocit neúplného vyprázdnění, nucení na stolici, hlen ve stolici a někdy nevolnost. Obtíže mohou zhoršovat stres, nepravidelný režim, některé potraviny, nedostatek pohybu nebo špatný spánek. Při krvi ve stolici, nevysvětlitelném hubnutí, horečce, nočních potížích nebo nově vzniklých výrazných obtížích je nutné vyhledat lékaře.

Léčiva podle převládajících potíží

Léčbu je vhodné vybírat podle toho, zda převažuje průjem, zácpa, bolest nebo nadýmání. Při průjmu může lékař nebo lékárník doporučit krátkodobé užívání loperamidu, například přípravku Loperon, avšak tento lék není vhodný při horečce, krvi ve stolici nebo podezření na střevní infekci. Při zácpě mohou pomoci osmotická projímadla nebo jiná šetrnější laxativa; stimulační přípravky s bisakodylem, například některé varianty přípravku Fenolax, by neměly být užívány dlouhodobě bez doporučení lékaře, protože mohou zhoršovat křeče a vést k nesprávnému užívání projímadel. Na bolestivé stahy a nadýmání se někdy používají spasmolytika, například přípravky s alverinem a simetikonem, mezi které patří Meteospasmyl, případně jiné léky předepsané lékařem. Vhodnost konkrétního přípravku vždy závisí na zdravotním stavu, dalších užívaných lécích a přesné příčině obtíží.

Úprava jídelníčku a životního stylu

Výraznou úlevu může přinést pravidelný režim jíst častěji v malých porcích a zapisování potravin, po kterých se příznaky zhoršují. Některým lidem vadí luštěniny, cibule, česnek, větší množství tučných jídel, kynuté pečivo, sladidla nebo mléčné výrobky, zatímco jiní je snášejí bez problémů. Omezení potravin by proto mělo být individuální a nemělo by vést k příliš jednostrannému jídelníčku; u části pacientů může po omezenou dobu pomoci dieta s nízkým obsahem fermentovatelných sacharidů, takzvaná low-FODMAP dieta, ideálně pod vedením nutričního terapeuta. Důležitý je také dostatek tekutin, postupné zařazení vhodné vlákniny, pravidelný pohyb, například chůze, jízda na kole, plavání nebo jóga, a snaha o omezení dlouhodobého stresu. Některým lidem mohou prospět probiotika, jejich účinek je však individuální a případné zlepšení se obvykle hodnotí až po několika týdnech pravidelného užívání.