Co je alergické bronchiální astma?

Alergické bronchiální astma je závažné chronické onemocnění dýchacích cest, které je neoddělitelně spjato s alergickou reakcí organismu na různé vnější podněty a spouštěče. Na rozdíl od jiných forem astmatu je tato varianta onemocnění přímo vyvolávána a zároveň doprovázena alergií, přičemž imunitní systém pacienta reaguje na určité látky z okolního prostředí nepřiměřeně silnou obrannou reakcí, která se následně projevuje v dýchacích cestách. Mezi nejčastější spouštěče alergického bronchiálního astmatu patří pylové alergie, tedy reakce na pyl různých rostlin, stromů a trav, které se v ovzduší vyskytují zejména v jarních a letních měsících, dále pak alergie na srst a kožní šupinky domácích mazlíčků, jako jsou kočky, psi nebo morčata, a v neposlední řadě také alergie na mikroskopické roztoče, kteří obývají zejména matrace, polštáře, koberce a čalouněný nábytek v domácnostech. Při kontaktu s těmito alergeny dochází v těle pacienta k imunologické reakci, při níž se uvolňují různé zánětlivé mediátory, které způsobují chronický neinfekční zánět průdušek. Tento zánět je charakterizován nadměrnými stahy průduškové sliznice a svalové vrstvy bronchů, přičemž dochází k výraznému zúžení průsvitu dýchacích cest, které značně ztěžuje průchod vzduchu a v nejzávažnějších případech může dýchání takřka zcela zablokovat. Nedílnou součástí tohoto patologického procesu je také výrazně zvýšená produkce hustého hlenu, který se hromadí v průduškách a dále přispívá k jejich ucpávání a k celkovému zhoršení průchodnosti dýchacích cest. Klasickými a typicky rozpoznatelnými projevy astmatu jsou především dušnost, tedy výrazně ztížené dýchání a nepříjemný pocit tíhy a tlaku na hrudi, který se projevuje zejména při výdechu, dále pak přetrvávající dráždivý kašel, chrapot a charakteristický slyšitelný pískot či vrzání v průduškách, který vzniká v důsledku průchodu vzduchu zúženými dýchacími cestami. Průběh astmatu je přitom u každého člověka velmi individuální a může se výrazně lišit jak v intenzitě příznaků, tak v jejich frekvenci a délce trvání. Zatímco někteří pacienti trpí po celý život jen mírnými a snadno zvladatelnými příznaky a při správně nastavené a pravidelně kontrolované léčbě je onemocnění prakticky nijak výrazně neomezuje v každodenním životě, jiní pacienti naopak zažívají časté a velmi závažné záchvaty dechové nedostatečnosti, které jim dramaticky snižují kvalitu života, omezují jejich pohybové aktivity a mohou v krajním případě představovat i bezprostřední ohrožení jejich zdraví a života.

Léčba a farmakologické možnosti včetně volně dostupných přípravků

Léčba alergického bronchiálního astmatu je komplexní a dlouhodobý proces, který musí vždy probíhat pod odborným dohledem lékaře specialisty, nejčastěji imunologa nebo alergologa, a zároveň v úzké každodenní spolupráci s praktickým lékařem, respektive v případě dětských pacientů s dětským lékařem, přičemž pouze vzájemná koordinace těchto odborníků zaručuje optimální nastavení a průběžné přizpůsobování léčebného plánu aktuálnímu zdravotnímu stavu pacienta. Základní a nejdůležitější část léčby tvoří léky předepsané lékařem na recept, které jsou přísně individuálně dávkovány a pravidelně kontrolovány. Zpravidla se jedná o kombinaci dvou základních skupin léčiv, a to protizánětlivých látek, které potlačují chronický zánět průdušek a udržují dýchací cesty v co nejlepším stavu, přičemž nejčastěji jde o speciální inhalační kortikosteroidy, které jsou konstruovány tak, aby působily výhradně lokálně přímo v dýchacích cestách a minimalizovaly tak nežádoucí systémové účinky na celý organismus, a dále bronchodilatačních léčiv, jejichž úkolem je uvolňovat stažené hladké svaly v průduškách, čímž dochází k rozšíření průsvitu dýchacích cest a výraznému ulehčení dýchání. Jako důležitá doplňková léčba, opět vždy řízená a koordinovaná ošetřujícím lékařem, se v případě alergického astmatu podávají také antihistaminika, tedy léky blokující histaminové receptory a tlumící tak celkovou alergickou reakci organismu, která je spouštěčem astmatických obtíží. Tato antihistaminika bývají ve většině případů předepisována lékařem na recept, nicméně v běžné lékárenské praxi existují i volně prodejné přípravky, které lékař může pacientovi doporučit jako vhodný doplněk k celkové léčbě, a to zejména v obdobích zvýšeného výskytu alergenů, jakým je například pylová sezóna. K těmto dostupným a lékaři často doporučovaným volně prodejným přípravkům patří například Zyrtec tablety, Zodac tablety nebo Analergin tablety, přičemž všechny tyto přípravky obsahují účinnou látku cetirizin, která spolehlivě a dlouhodobě tlumí alergické reakce, snižuje intenzitu příznaků alergie a tím nepřímo přispívá i ke zmírnění alergických spouštěčů astmatických záchvatů. Je však nezbytně nutné zdůraznit, že ani tyto volně prodejné přípravky by pacient neměl užívat zcela na vlastní pěst bez předchozí konzultace s lékařem, neboť i zdánlivě bezpečná antihistaminika mohou vstupovat do interakcí s ostatními předepsanými léky a jejich nevhodné dávkování nebo kombinace by mohly celkový léčebný plán narušit nebo komplikovat.

Dlouhodobá péče, prevence a životní styl pacienta s astmatem

Dlouhodobá a úspěšná kontrola alergického bronchiálního astmatu není záležitostí pouze správně nastavené farmakologické léčby, ale vyžaduje také aktivní a zodpovědný přístup samotného pacienta k vlastnímu zdraví, pravidelnou spolupráci s ošetřujícím lékařem a v neposlední řadě také výrazné úpravy životního stylu a domácího prostředí tak, aby byl kontakt s alergeny co nejvíce omezen a minimalizován. Pacienti s alergickým astmatem by měli pravidelně docházet na kontroly k alergologovi nebo imunologovi, kde se vyhodnocuje aktuální stav onemocnění, kontroluje správnost inhalační techniky, přizpůsobuje dávkování léků a případně se zvažuje nasazení specifické imunoterapie, tedy takzvané desenzibilizace, při níž se organismus pacienta postupně přivyká na alergen a jeho imunitní systém na něj přestává reagovat tak bouřlivě. Kromě pravidelných lékařských kontrol je nesmírně důležité, aby pacienti dodržovali pravidelné větrání domácnosti, používali speciální protiroztočové potahy na matrace a polštáře, omezili koberce a textilní dekorace v bytě, pravidelně a důkladně vysávali domácnost vysavačem vybaveným HEPA filtrem a v pylové sezóně sledovali pylovou předpověď a přizpůsobovali jí svůj pobyt venku. V případě alergie na domácí zvířata je ideálním řešením jejich odstranění z domácnosti, nicméně toto rozhodnutí je pro mnohé pacienty velmi obtížné, a proto by měli alespoň důsledně dbát na to, aby zvíře nemělo přístup do ložnice a bylo pravidelně koupáno a češáno mimo byt. Fyzická aktivita je pro pacienty s astmatem sice doporučována, neboť pravidelný pohyb posiluje dýchací svaly a zlepšuje celkovou kondici dýchacích cest, avšak musí být prováděna s rozvahou, ve vhodném prostředí a vždy s dostupností záchranného bronchodilatačního inhalátoru pro případ vypuknutí záchvatu. Celkově lze tedy říci, že alergické bronchiální astma je sice závažným a celoživotním onemocněním, avšak při správné, komplexní a důsledně dodržované léčbě, při aktivní prevenci a zodpovědném přístupu pacienta k vlastnímu zdraví je možné toto onemocnění velmi dobře kontrolovat a vést plnohodnotný, aktivní a kvalitní život bez výrazného omezení každodenních aktivit.