Co je vlastně zadní rýma a proč vzniká?

Zadní rýma představuje poměrně nepříjemný a obtěžující zdravotní stav, kdy se v nosohltanu a nosních dutinách hromadí nadměrné množství hlenu, který má zpravidla velmi hustou a vazkou konzistenci. Tento zhoustlý hlen se pak kvůli své specifické tekutosti a hustotě nedokáže běžným způsobem vypudit z nosu při smrkání, jak by tomu bylo u klasické běžné rýmy, ale místo toho stéká pozvolna po zadní stěně hltanu směrem dolů do krku. Toto nepřetržité stékání hlenu následně silně dráždí citlivou sliznici hltanu a dýchacích cest, což vyvolává trvalý podnět ke kašli a celkový pocit nepohodlí v oblasti krku a hrtanu.

Koho nejčastěji postihuje

Je důležité zdůraznit, že tímto typem onemocnění bývají mnohem častěji postiženy malé děti a zejména pak kojenci v porovnání s dospělou populací. Tento jev má několik zásadních fyziologických důvodů – děti mají užší nosní průchody, jejich nosní sliznice je citlivější a náchylnější k otoků, a navíc ještě nemají plně rozvinutý imunitní systém, který by dokázal efektivně bojovat proti různým patogenům. Kojenci jsou obzvláště zranitelní, protože nedokážou sami aktivně vysmrkat hlen z nosu a jejich dýchací cesty jsou výrazně užší než u starších dětí nebo dospělých osob.

Charakteristické příznaky a symptomy onemocnění

Mezi nejčastější a nejvíce typické příznaky zadní rýmy patří především neustálé a velmi dotěrné nutkání ke kašli, které pacienty provází prakticky celý den a které se nijak výrazně nezmírňuje. Tento kašel má tendenci se dramaticky zhoršovat především během večerních a nočních hodin, kdy nemocný leží v horizontální poloze, což usnadňuje stékání hlenu po zadní stěně hltanu. V těchto hodinách pak kašel často přechází do vysilujících záchvatů, které mohou významně narušit kvalitu spánku jak samotného pacienta, tak i ostatních členů domácnosti. Nemocní lidé postižení zadní rýmou si dále velmi často stěžují na výrazný chrapot v hlase, nepříjemné škrábání a dráždění v krku, a někteří také popisují specifický pocit takzvaného knedlíku v krku, jako by měli něco zaseknutého, co nedokáží spolknout ani vykašlat.

Hlavní spouštěcí faktory a příčiny vzniku

Pokud se zaměříme na nejčastější příčiny vzniku tohoto nepříjemného onemocnění, pak na prvním místě stojí rozhodně virové a bakteriální infekce horních cest dýchacích, které napadají nosní sliznici a způsobují její zánět a zvýšenou produkci hlenu. Chladné zimní počasí, prudké teplotní výkyvy a pobyt v přesušeném vytápěném prostředí také významně přispívají k rozvoji zadní rýmy, protože vysušují nosní sliznici a činí ji náchylnější k infekcím. Dalším velmi častým spouštěčem bývá alergická reakce organismu na různé podněty z okolního prostředí, například na domácí prach, roztoče,, zvířecí srst či epitele. V některých specifických případech může být základní příčinou zadní rýmy také anatomická vada nosní přepážky, která brání normálnímu odtoku hlenu z nosních dutin, nebo přítomnost nosních polypů, což jsou nezhoubné výrůstky sliznice, které mechanicky ucpávají nosní průchody a znemožňují normální dýchání nosem.

Možnosti medikamentózní terapie

K standardní a osvědčené léčbě zadní rýmy se v současné klinické praxi používají především mukolytické léky, tedy látky, které mají schopnost ředit hustý hlen a usnadňovat jeho vykašlávání nebo vypuzení z organismu. Mezi nejoblíbenější a nejužívanější přípravky patří bezesporu Mucosolvan, který obsahuje účinnou látku ambroxol a je dostupný v mnoha různých lékových formách – tablety, sirup, přičemž existují speciální varianty určené přímo pro dětské pacienty. Velmi podobným a rovněž účinným pomocníkem v boji proti zadní rýmě je lék Ambrobene, který je k dispozici jako roztok k perorálnímu podání nebo k inhalaci, a který mohou po předchozí konzultaci a důkladné poradě s odborným lékařem užívat dokonce i velmi malé děti včetně kojenců již od prvního měsíce jejich života. Další skupinou léků, které nacházejí uplatnění v terapii zadní rýmy, jsou přípravky obsahující antihistaminika, tedy látky primárně určené k potlačení alergických reakcí, které však mají i další příznivé efekty například Fenistil kapky – dokážou účinně snižovat otok nosní sliznice a zároveň tlumit nadměrnou tvorbu hlenu v nosních dutinách.

Doplňkové terapeutické metody a postupy

Velmi dobrým, bezpečným a účinným doplňkem farmakologické léčby, který je vhodný zejména u větších dětí školního věku a u dospělých pacientů, je pravidelné a systematické proplachování nosních dutin slabým takzvaným izotonickým solným roztokem, jehož koncentrace odpovídá koncentraci solí v lidských tělních tekutinách. Tento roztok můžeme buď zakoupit v lékárně jako hotový přípravek, nebo si jej lze poměrně snadno připravit i doma rozpuštěním vhodného množství čisté kuchyňské soli ve vlažné převařené vodě. Proplachování nosu pomáhá mechanicky vyplavit nahromadělý hlen, zvlhčuje vysoušenou sliznici, odstraňuje alergeny a choroboplodné zárodky a celkově zlepšuje nosní průchodnost.

Kdy je nutná lékařská intervence

Je však naprosto zásadní zdůraznit, že v mnoha případech zadní rýmy, zejména pokud trvá příznaky delší dobu, nedochází ke zlepšení stavu ani po několika dnech domácí léčby, nebo pokud se celkový zdravotní stav pacienta dokonce zhoršuje, je nezbytně nutná návštěva kvalifikovaného lékaře a zahájení cílené antibiotické léčby. To platí především v situacích, kdy je základní příčinou onemocnění bakteriální infekce, protože bakterie na rozdíl od virů vyžadují specifickou léčbu antibiotiky, která dokážou tyto mikroorganismy účinně zlikvidovat a zabránit tak možným komplikacím a rozšíření infekce do dalších částí dýchacího systému. Lékař po důkladném vyšetření pacienta vybere vhodné antibiotikum, stanoví správnou dávku a délku léčby, což je klíčové pro úspěšné vyléčení a prevenci vzniku antibiotické rezistence.