Co jíst při intoleranci na laktózu

Laktózová intolerance představuje relativně častý zdravotní problém, který se vyznačuje neschopností organismu dostatečně štěpit a trávit laktózu, tedy mléčný cukr obsažený v mléčných výrobcích. Je však zásadní si uvědomit, že toto onemocnění se svou povahou a závažností významně liší od alergie na mléko, konkrétně od alergie na bílkovinu kravského mléka. Zatímco alergie na mléčné bílkoviny představuje poměrně závažné imunologické onemocnění, které může vyvolat až život ohrožující reakce a vyžaduje absolutní vyloučení všech mléčných produktů ze stravy, laktózová intolerance je metabolická porucha, která sice způsobuje nepříjemné trávicí obtíže jako nadýmání, průjem, bolesti břicha nebo nevolnost, ale není život ohrožující a neumocný se tedy nemusí omezovat tak drasticky a kategoricky jako v případě skutečné alergické reakce.

Důležitost odborného vedení při úpravě jídelníčku

Při sestavování vhodného jídelníčku pro osoby trpící laktózovou intolerancí je naprosto klíčové řídit se odbornými radami kvalifikovaného lékaře, především alergologa nebo internisty, který na základě pečlivého vyšetření a diagnostických testů danou diagnózu laktózové intolerance stanovil a může posoudit individuální závažnost a rozsah potíží. Každý organismus je totiž jedinečný a stupeň intolerance se může u různých pacientů značně lišit - zatímco někteří jedinci mohou pociťovat pouze mírné obtíže při konzumaci většího množství mléčných výrobků, jiní mohou reagovat velmi citlivě i na minimální množství laktózy. Proto je mimořádně důležité pozorně sledovat a vyhodnocovat reakce vlastního těla na kontakt s laktózou v různých formách a množstvích, zaznamenávat si případné příznaky a na základě těchto pozorování postupně upravovat svůj jídelníček tak, aby byl co nejméně omezující, ale zároveň nevedl k nepříjemným trávicím problémům.

Proč nevyřazovat mléčné výrobky úplně

Rozhodně se při diagnostikované laktózové intoleranci nedoporučuje totální a radikální vyřazení všech mléčných výrobků ze stravy, protože mléko a jeho deriváty představují pro lidský organismus významný zdroj řady nepostradatelných živin a klíčových látek, které jsou pro správné fungování těla naprosto zásadní. Mléčné výrobky jsou totiž bohaté na vysoce kvalitní bílkoviny s optimálním složením aminokyselin, jsou výborným zdrojem snadno vstřebatelného vápníku, který je nezbytný pro zdraví kostí a zubů, obsahují vitamín D podporující vstřebávání vápníku, vitamíny skupiny B důležité pro nervový systém a metabolismus, a také poskytují další minerály jako fosfor, draslík nebo hořčík. Úplné vyloučení mléčných produktů by tedy mohlo vést k deficitu těchto důležitých živin, což by mohlo mít negativní dopad na celkové zdraví, růst a vývoj, zejména u dětí a mladistvých.

Sestavení jídelníčku s bezlaktózovými výrobky

Moderní jídelníček při bezlaktózové dietě můžeme dnes poměrně snadno a rozmanitě sestavovat z široké škály speciálních výrobků bez laktózy, kterých je v současné době v běžné obchodní síti dostupné skutečně velké množství a jejich sortiment se neustále rozšiřuje díky rostoucí poptávce a zvyšujícímu se povědomí o této problematice. Tyto bezlaktózové alternativy zahrnují bezlaktózové mléko různých druhů a tučností, bezlaktózové jogurty, kefíry a další kysané mléčné výrobky, bezlaktózové sýry měkké i tvrdé, bezlaktózové máslo a smetanu, ale také bezlaktózové zmrzliny a další dezerty. Výrobci těchto produktů používají speciální enzymatické procesy, při kterých je laktóza již předem rozštěpena na jednodušší cukry glukózu a galaktózu, které pak organismus dokáže bez problémů zpracovat, nebo využívají alternativní suroviny jako mandlové, kokosové, sojové nebo ovesné nápoje nebo také dětský výživný nápoj Fortini.

Postupné zařazování mléčných výrobků s nízkým obsahem laktózy

Pokud tělo laktózu zcela striktně neodmítá a reakce na ni nejsou příliš intenzivní, je možné do stravy občasně nebo dokonce v malých dávkách i pravidelně zařazovat malé množství výrobků obsahujících laktózu, zejména některé zakysané mléčné produkty jako jogurty, kefír nebo podmáslí, případně i oblíbené dětské jogurtové kapsičky, které obsahují relativně malé množství laktózy a jsou často dobře snášeny. Tato postupná a opatrná reintrodukce mléčných výrobků s obsahem laktózy by však měla probíhat pod dohledem lékaře a s pečlivým sledováním reakcí organismu, přičemž by se mělo začínat velmi malými porcemi a postupně množství zvyšovat pouze v případě, že nedochází k nepříjemným příznakům.

Různé stupně závažnosti laktózové intolerance

Je důležité si uvědomit, že problém s laktózovou intolerancí může mít velmi různý rozsah a závažnost v závislosti na individuálních charakteristikách každého pacienta a na stupni deficience enzymu laktázy v jejich trávicím systému. Mnozí lidé s diagnostikovanou intolerancí laktózy překvapivě snášejí řadu standardních mléčných výrobků velmi dobře a bez jakýchkoli obtíží, protože obsah laktózy čili mléčného cukru je v těchto produktech přirozeně velmi nízký nebo dokonce zanedbatelný. To platí zejména pro zakysané mléčné výrobky jako jsou jogurty, kefír, kysané mléko nebo tvaroh, kde bakterie mléčného kvašení během fermentačního procesu již značnou část laktózy přirozeně rozloží, a také pro dlouho zrající sýry jako je parmazán, gouda, eidam nebo ementál, ve kterých se během dlouhého zracího procesu obsah laktózy výrazně snižuje až na minimální hodnoty.

Individuální přístup k závažnějším případům

U některých pacientů však může nesnášenlivost laktózy nabývat závažnějších forem a vyžadovat mnohem přísnější a pečlivější vyřazení prakticky všech výrobků s obsahem laktózy ze stravy, včetně těch s minimálním obsahem tohoto mléčného cukru. Tito jedinci mohou reagovat nepříjemnými příznaky již na velmi malé množství laktózy, které se může skrývat nejen v očividných mléčných produktech, ale také v řadě zpracovaných potravin, pečiva, cukrovinek, instantních polévek, koření, léků nebo potravinových doplňků, kde se laktóza používá jako pomocná látka nebo plnidlo. Pro tyto pacienty je tedy nezbytné velmi pečlivě studovat složení všech potravin a výrobků a často i konzultovat s lékařem nebo nutričním specialistou optimální složení své stravy.

Náhrada živin z alternativních zdrojů

Kromě mléčných výrobků, ať už speciálních bezlaktózových variant nebo běžných produktů s nízkým obsahem laktózy, je naprosto zásadní do stravy osob s laktózovou intolerancí systematicky a promyšleně zařazovat širokou škálu alternativních potravin, které mohou účinně nahradit a doplnit tu část živin a důležitých látek, které by za normálních okolností dodalo právě mléko a mléčné výrobky. Tato náhradní strava by měla být pestrá, vyvážená a bohatá na všechny potřebné makroživiny i mikroživiny, aby nedošlo k žádným nutričním deficitům, které by mohly negativně ovlivnit zdraví, imunitu nebo celkovou životní pohodu pacienta.

Důležité zdroje bílkovin a vitamínu D

Mezi nejdůležitější alternativní zdroje kvalitních bílkovin a dalších esenciálních živin patří především libová masa různých druhů, zejména krůtí maso, hovězí maso a králičí maso, která poskytují vysoce hodnotné bílkoviny s kompletním spektrem aminokyselin potřebných pro správnou funkci svalů, tvorbu enzymů a hormonů. Rovněž jsou mimořádně důležité ryby s vysokým obsahem vitamínu D, jako jsou losos, makrela, sardiny, tuňák nebo treska, které nejen doplňují potřebný vitamín D podporující vstřebávání vápníku z jiných zdrojů, ale také dodávají organismu cenné omega-3 mastné kyseliny, jod a další minerály. Vejce představují další vynikající zdroj kompletních bílkovin a zároveň dodávají tělu značné množství jak vápníku, tak vitamínu D, podobně jako mléčné výrobky, a navíc obsahují lecithin, cholin a další důležité látky pro správnou funkci nervového systému a metabolismus tuků.

Ovoce, zelenina a další důležité složky stravy

Nedílnou součástí vyvážené stravy při laktózové intoleranci by mělo být také pravidelné a dostatečné konzumování čerstvého ovoce všech druhů, které poskytuje organismus vitamín C, antioxidanty, vlákninu a řadu dalších prospěšných látek podporujících imunitu a celkové zdraví. Brambory představují výborný zdroj draslíku, vitamínu C a komplexních sacharidů, zatímco ostatní druhy zeleniny, ať už listové, kořenové nebo plodové, dodávají tělu široké spektrum vitamínů, minerálů, antioxidantů a vlákniny potřebné pro správné trávení a detoxikaci organismu. Ovesné vločky a různé druhy luštěnin jako čočka, fazole, hrách nebo cizrna jsou zase mimořádně bohaté na vitamíny skupiny B, které jsou klíčové pro správné fungování nervového systému, metabolismus energie a tvorbu červ

Autor: Martina Dvořáková