Zimnice představuje významný varovný signál našeho těla, který může indikovat přítomnost celé řady zdravotních problémů nejrůznější závažnosti a původu. V nejběžnějších případech se zimnice objevuje jako charakteristický příznak běžných virových onemocnění, mezi které patří především různé typy virových infekcí horních cest dýchacích, klasické nachlazení, které postihuje každoročně miliony lidí, nebo sezónní chřipka, jež dokáže výrazně omezit každodenní fungování postiženého člověka. Kromě těchto relativně neškodných virových infekcí může zimnice signalizovat také přítomnost bakteriálních onemocnění, která často vyžadují intenzivnější a cílenější léčbu než běžné virové infekce.
Za zimnicí se však mohou skrývat i podstatně závažnější zdravotní komplikace, které vyžadují okamžitou lékařskou pozornost a odbornou diagnostiku. Mezi tyto potenciálně nebezpečné stavy patří například zánět plic neboli pneumonie, která představuje vážné onemocnění postihující plicní tkáň a může vést k významným komplikacím, zejména u starších osob a jedinců s oslabenou imunitou. Dále může zimnice doprovázet zánět močového měchýře, tedy cystitidu, která se kromě zimnice projevuje také bolestivým a častým močením, pálením a celkovou nepohodou v oblasti dolní části břicha. U kojících žen může zimnice signalizovat rozvíjející se zánět mléčné žlázy, tedy mastitidu, která vyžaduje rychlou intervenci, aby nedošlo k dalším komplikacím při kojení. V tropických a subtropických oblastech nebo po návratu z cest do těchto destinací může být zimnice příznakem malárie, závažného parazitárního onemocnění přenášeného komáry.
Zimnici však nemusí vždy vyvolávat pouze infekční agens jako viry či bakterie, protože existuje celá řada neinfekčních stavů a situací, které mohou tento nepříjemný příznak způsobit. Jednou z velmi častých neinfekčních příčin zimnice je celkové fyzické i psychické přetížení organismu, ke kterému dochází při nadměrné zátěži, nedostatečném odpočinku nebo kombinaci obojího. Významným faktorem může být také dlouhodobý nebo akutní silný stres, který výrazně ovlivňuje funkci imunitního systému a celkovou odolnost organismu vůči různým nárokům vnějšího i vnitřního prostředí. Hormonální nerovnováha, ať už se týká pohlavních hormonů, hormonů štítné žlázy nebo jiných endokrinních orgánů, může rovněž vyvolávat pocity zimnice a nepohody. Problémy spojené s krevním tlakem, tedy jak hypotenze neboli nízký krevní tlak, tak hypertenze čili vysoký krevní tlak, mohou vést k poruchám termoregulace a následně k zimnici. Poruchy funkce štítné žlázy, zejména hypotyreóza neboli snížená funkce této důležité žlázy, patří mezi časté příčiny pocitů chladu a zimnice.
Z klinického hlediska se zimnice projevuje velmi specifickým a snadno rozpoznatelným způsobem, který postižení lidé popisují jako intenzivní a nepříjemný pocit chladu pronikající celým tělem, přestože objektivní teplota v okolním prostředí je zcela běžná, normální nebo dokonce zvýšená. Spolu s tímto subjektivním pocitem zima doprovází zimnici viditelný a nekontrolovatelný třes svalů celého těla, který vzniká jako reflexní pokus organismu zvýšit produkci tepla prostřednictvím svalové aktivity a třesavého svalového napětí. Tento třes může být natolik intenzivní, že postižený člověk má potíže s běžnými aktivitami jako je držení předmětů, pití z hrnku nebo dokonce i s mluvením.
Kromě samotného pocitu chladu a svalového třesu se během záchvatu zimnice objevují také další charakteristické doprovodné příznaky, které výrazně snižují komfort a funkční schopnosti postiženého jedince. Mezi nejčastější doprovodné projevy patří všeobecná únava, která se projevuje sníženou výkonností, pocitem vyčerpání a nedostatkem energie pro jakoukoliv fyzickou či mentální aktivitu. S únavou úzce souvisí také zvýšená ospalost, kdy tělo signalizuje potřebu odpočinku a regenerace prostřednictvím silné touhy usnout a odpočívat. Ve velké většině případů, zejména pokud je zimnice způsobena virovou nebo bakteriální infekcí, dochází po relativně krátké době ke změně symptomatologie, kdy zimnici rychle vystřídá nebo ji doplní horečka s teplotou přesahující hranici třiceti osmi stupňů Celsia, což představuje jasný signál o probíhajícím zápalu nebo infekci v organismu.
Z fyziologického pohledu představuje zimnice vlastně obrannou reakci organismu a přirozenou snahu těla vyrovnat se s nepříjemnými pocity chladu, vyčerpání a celkové indispozice. Prostřednictvím svalového třesu a pocitu chladu tělo aktivuje mechanismy vedoucí k zahřátí organismu, zvýšení metabolické aktivity a mobilizaci obranných sil proti případným patogenům nebo jiným škodlivým vlivům. Zimnice tedy není pouze pasivním příznakem onemocnění, ale aktivním procesem, kterým se organismus snaží obnovit normální fyziologické funkce a bojovat proti nepříznivým faktorům narušujícím jeho homeostázu.
Pokud se u někoho objeví příznaky zimnice, je velmi důležité poskytnout základní pomocná opatření, která mohou výrazně zmírnit nepříjemné pocity a podpořit organismus v jeho snaze o uzdravení. Absolutně nejlepším a nejefektivnějším pomocníkem v boji proti zimnici je zajištění alespoň krátkého, ale kvalitního odpočinku v příjemně temperované místnosti s optimální teplotou vzduchu, kde se postižený může uložit pod lehkou, ale příjemně teplou deku nebo přikrývku, která pomůže zadržet tělesné teplo a vytvoří pocit bezpečí a komfortu. Jako velmi účinné se ukazuje také podávání teplých nealkoholických nápojů, jako jsou bylinné čaje, ovocné čaje, teplá voda s citronem a medem nebo jiné teplé nápoje, které neobsahují alkohol, jenž by mohl zhoršit termoregulaci a dehydrataci organismu.
Kromě odpočinku a teplých nápojů může proti projevům zimnice velmi dobře pomoci také krátká, přibližně patnácti až dvacetiminutová koupel nohou v příjemně teplé, nikoliv horké vodě, která prostřednictvím reflexních mechanismů působících přes chodidla pomáhá celkovému prohřátí těla a zlepšení krevního oběhu v periferních částech organismu. Je důležité zdůraznit, že všechna tato opatření by měla být prováděna s rozumem a mírou, protože přehřátí organismu by mohlo vést k dalším komplikacím a nepříjemným projevům.
V situaci, kdy se k zimnici připojuje také zvýšená tělesná teplota překračující hranici třiceti osmi stupňů Celsia, což je obecně považováno za horečku vyžadující farmakologickou intervenci, je velmi důležité a vhodné začít podávat antipyretika, což je odborný lékařský termín pro skupinu léčivých přípravků určených ke snižování horečky a normalizaci tělesné teploty. Mezi nejčastěji používaná a v lékárnách volně dostupná antipyretika patří přípravky s obsahem paracetamolu jako je Paralen, léky obsahující ibuprofen jako Nurofen nebo Brufen, a také přípravky s obsahem kyseliny acetylsalicylové známé pod názvem Acylpyrin nebo Aspirin. Většina těchto farmakologických přípravků má kromě své základní antipyretické neboli horečku snižující funkce také další velmi užitečné vlastnosti.
Tyto léky totiž kromě samotného snižování horečky působí také jako analgetika, tedy látky tlumící bolest, což se ukazuje jako velmi prospěšné zejména při bolestech svalů, kloubů, hlavy nebo jiných částí těla, které horečku a infekční onemocnění velmi často doprovázejí. Tímto způsobem antipyretika poskytují komplexní úlevu od celé škály nepříjemných příznaků spojených s horečnatým stavem a výrazně zlepšují celkový komfort a pohodu nemocného člověka během jeho rekonvalescence.
Existují však jasně definované situace a varovné signály, kdy domácí léčba a samoléčba již nejsou dostatečné a kdy je naprosto nezbytné vyhledat odbornou lékařskou pomoc a konzultaci s praktickým lékařem nebo jiným zdravotnickým odborníkem. Pokud horečka společně se zimnicí přetrvávají nepřetržitě nebo s krátkými přestávkami déle než tři dny, což může signalizovat závažnější infekci vyžadující cílenou léčbu, nebo pokud se k těmto základním příznakům přidávají další závažnější a alarmující symptomy, je nutné neprodleně vyhledat lékařskou pomoc.
Mezi tyto varovné příznaky, které jednoznačně indikují nutnost lékařského vyšetření, patří například velmi silná a intenzivní bolest v krku, která znemožňuje normální polykání a může signalizovat bakteriální angínu nebo jiný závažný zánět, dále pak přítomnost kašle spojeného s bolestivými pocity v oblasti hrudníku nebo prsou, což může ukazovat na zánět průdušek nebo dokonce na začínající zánět plic, anebo bolestivé pocity a pálení při močení, které jsou typickými příznaky zánětu močových cest nebo močového měchýře. Přítomnost těchto příznaků v kombinaci s horečkou a zimnicí s největší pravděpodobností nasvědčuje tomu, že se jedná o bakteriální infekci, která vyžaduje cílenou antibiotickou léčbu.
Bakteriální infekce typu bakteriální angíny, což je zánět mandlí a hltanu způsobený bakteriemi, nejčastěji streptokoky, bakteriálního zánětu průdušek nebo bronchitidy, která postihuje sliznici průdušek a vede k výraznému kašli a tvorbě hlenu, nebo zánětu močového měchýře neboli cystitidy, která je zvláště častá u žen, jsou medicínské stavy, které je naprosto nezbytné a zásadně nutné léčit antibiotiky. Tato skupina léčivých přípravků představuje účinnou zbraň proti bakteriálním patogenům a její správné použití může zabránit vzniku vážných komplikací a chronických stavů.
Autor: Lenka KostkováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Vyléčíme.cz používá cookies. Více informací zde.