Hemoroidy, co jsou a jak se léčí

Anatomická podstata a rizikové faktory vzniku hemoroidální nemoci

Hemoroidy představují naprosto přirozenou a fyziologickou součást lidského těla, neboť se jedná o bohatě prokrvené cévní shluky a žilní pleteně lokalizované v oblasti konečníku a análního kanálu, kde společně se svěrači plní důležitou funkci při udržování a jemném utěsnění stolice i plynů. Problém nastává v momentě, kdy je na tuto citlivou oblast dlouhodobě vyvíjen nepřiměřený tlak, který je vyvolán zejména chronickou zácpou s nutností silného tlačení při stolici, sedavým zaměstnáním, nedostatkem pohybu, obezitou, těhotenstvím či nevhodnými stravovacími návyky s nízkým obsahem vlákniny. Tento chronický nitrobřišní a cév vede k postupnému oslabování žilních stěn, narušení okolního vazivového aparátu a k následnému patologickému městnání krve, což zapříčiňuje bolestivé zduření, zánětlivé změny, drobné cévní praskliny a v pokročilých stadiích dokonce i vyhřeznutí (prolaps) cévních uzlů směrem ven z řitního otvoru, čímž vzniká samotné onemocnění v populaci běžně známé jako hemeroidy.

Klinické příznaky a rozlišení vnitřních a vnějších forem

Projevy hemoroidálního onemocnění se obvykle rozvíjejí postupně a mohou pacientovi způsobovat značný fyzický i psychický diskomfort, který nejčastěji zahrnuje úporné svědění, nepříjemné pálení, pocity tlaku, cizího tělesa či výraznou bolestivost v anální oblasti, která se stupňuje během a bezprostředně po defekaci. Velmi typickým a alarmujícím symptomem bývá přítomnost jasně červené krve, jež se objevuje jako drobné stopové krvácení na toaletním papíře, na povrchu formované stolice nebo v toaletní míse v důsledku mechanického poškození ztenčených a překrvených cévních stěn průchodem tuhé stolice. Z hlediska přesné lokalizace a průběhu se hemoroidy dělí na vnitřní, které se nacházejí hlouběji v análním kanálu a často se projevují bezbolestným krvácením či výhřezem, a vnější, jež jsou uloženy pod kůží kolem análního ústí, jsou bohatě inervovány, a proto bývají výrazně bolestivější, obzvláště pokud v nich dojde ke vzniku krevní sraženiny neboli perianální trombóze.

Konzervativní přístupy, farmakoterapie a intervenční léčba

Terapie hemoroidů se odvíjí od konkrétního stadia a závažnosti obtíží, přičemž v časných fázích dominuje konzervativní léčba spočívající v režimových opatřeních, úpravě jídelníčku a aplikaci lokálních přípravků s protizánětlivým, stahujícím, lokálně znecitlivujícím a hojivým účinkem, kam patří volně prodejné masti, gely a rektální čípky jako PROCTO-GLYVENOL, FAKTU, HEMOSTOP Gel max, HEMAGEL PROCTO či zklidňující ALTERMED Dubová kůra gel. Pro dosažení maximálního a dlouhodobého efektu je lokální péče velmi často kombinována s perorálními léky ze skupiny venofarmak, například přípravkem DIOZEN Forte nebo léky vázanými na lékařský předpis, jež cíleně zpevňují oslabené žilní stěny, zvyšují jejich tonus, snižují propustnost kapilár a potlačují zánět zevnitř organismu. Pokud konzervativní terapie nepřináší dostatečnou úlevu nebo je nález pokročilejší, přistupuje se po zhodnocení lékařem (proktologem) k minimálně invazivním ambulantním zákrokům s vysokou účinností, mezi které patří sklerotizace cév, infračervená fotokoagulace či šetrná laserová terapie, případně ke klasickým chirurgickým operacím, jež definitivně odstraní poškozenou tkáň a navrátí anatomické poměry do původního stavu.