Jak léčit angínu?

Angína představuje infekční zánětlivé onemocnění, které postihuje především krční mandle, jež jsou důležitou součástí lymfatického systému v oblasti hltanu. Toto nepříjemné a bolestivé onemocnění se v převážné většině případů rozvíjí na základě bakteriální infekce, kdy za jeho vznikem nejčastěji stojí bakterie ze skupiny streptokoků, konkrétně Streptococcus pyogenes, známý také jako beta-hemolytický streptokok skupiny A. Tyto patogenní mikroorganismy pronikají do tkáně mandlí a způsobují jejich výrazný zánět, který se projevuje zarudnutím, otokem a tvorbou hnisavých povlaků. Ve výjimečných a méně běžných případech však angínu mohou vyvolat také viry, jako jsou například adenoviry, viry Epstein-Barrové nebo viry způsobující chřipku a nachlazení, a to především u pacientů, kteří trpí oslabenou imunitou kvůli chronickým onemocněním, imunosupresivní léčbě nebo jiným faktorům negativně ovlivňujícím obranyschopnost organismu. Dokonce i plísňové mikroorganismy mohou v těchto zvláštních situacích být příčinou zánětlivého postižení mandlí, což je však skutečně vzácné a týká se především pacientů s velmi výrazně narušeným imunitním systémem, jako jsou například pacienti po transplantacích orgánů nebo osoby trpící AIDS.

Diagnostika a zahájení léčby

Léčba angíny se v žádném případě neobejde bez odborné návštěvy u praktického lékaře pro dospělé pacienty nebo u pediatra v případě dětských pacientů, neboť správná diagnostika a volba adekvátní terapie vyžaduje odborné posouzení zdravotního stavu. Lékař při vyšetření provádí důkladnou fyzikální prohlídku dutiny ústní a hltanu, kde posuzuje stav mandlí, přítomnost povlaků, otok a celkový rozsah zánětu. Na základě klinického obrazu většinou indikuje provedení CRP testu, což je krevní vyšetření zjišťující hladinu C-reaktivního proteinu, který je markerem zánětu v organismu a jehož zvýšená hodnota potvrzuje přítomnost bakteriální infekce. V některých případech lékař dále ordinuje laboratorní vyšetření stěru z krku, kdy se speciálním vatovým tampónem odebere vzorek z povrchu mandlí a hltanu, který se následně mikrobiologicky vyšetřuje za účelem identifikace konkrétního původce onemocnění a stanovení jeho citlivosti na různá antibiotika. Na základě výsledků těchto vyšetření pak lékař rozhoduje o nasazení vhodného léčebného přípravku, přičemž v naprosté většině případů se jedná o bakteriální infekci, která vyžaduje léčbu antibiotiky. Právě antibiotika představují nejdůležitější a naprosto zásadní přípravek v boji proti bakteriální angíně, neboť pouze tato skupina léků je schopna účinně zlikvidovat bakterie způsobující zánět. Nejčastěji se pro léčbu angíny používá Penicilin nebo jiné antibiotikum z penicilinové řady, jako je například Amoxicilin, případně kombinace Amoxicilinu s kyselinou klavulanovou. Jako důležité doplňkové léky se při angíně standardně používají různé přípravky určené přímo proti bolesti v krku, mezi které patří nejrůznější cucavé pastilky s lokálně anestetickým a protizánětlivým účinkem, například Septofort 2mg v balení 36 pastilek, STREPSILS Citron bez cukru v balení 24 pastilek, nebo ústní spreje jako například TANTUM VERDE Forte 0.30% ústní sprej v objemu 15 ml, který obsahuje účinnou látku benzydamin s výrazným lokálně anestetickým a protizánětlivým efektem.

Další podporná léčba a léky proti bolesti

Dalším naprosto nepostradatelným pomocníkem při komplexní léčbě angíny bývají systémové léky proti bolesti a horečce ze skupiny nesteroidních protizánětlivých léků nebo analgetik, mezi které patří nejčastěji používané přípravky jako Ibalgin obsahující účinnou látku ibuprofen, dále pak Paralen s obsahem paracetamolu, nebo Brufen, který také obsahuje ibuprofen. Je velmi důležité zdůraznit, že antibiotika jsou vždy lékem dostupným pouze na lékařský předpis, neboť jejich nesprávné používání bez odborného dohledu může vést k rozvoji bakteriální rezistence a dalším komplikacím. Antibiotika se obvykle užívají v délce trvání sedm až deset dní přesně podle pokynů ošetřujícího lékaře, přičemž je naprosto zásadní a klíčové pro úspěch léčby vždy předepsaný lék řádně dobrat a nedělat si arbitrární pauzy ani předčasně léčbu neukončovat, i když se pacient začne cítit lépe a příznaky onemocnění již ustupují, neboť předčasné ukončení antibiotické terapie může vést k nedostatečné eradikaci bakterií a následnému relapsu onemocnění nebo dokonce k rozvoji závažných komplikací.

Režimová opatření a pitný režim

Při léčbě angíny je také vždy velmi důležité a nezbytné dodržovat dostatečný pitný režim, což znamená hodně pít, a to především vlažné až teplé nápoje, mezi které rozhodně patří na prvním místě různé druhy čajů, které mohou být buď bylinné, jako je například mateřídouškový čaj s výraznými protizánětlivými a antibakteriálními vlastnostmi, heřmánkový čaj s uklidňujícími účinky, šípkový čaj bohatý na vitamín C podporující imunitu, nebo také čaje přímo určené a formulované na bolest a podráždění krku obsahující směsi různých léčivých bylin. Vhodné jsou také ovocné čaje poskytující vitamíny a příjemnou chuť podporující chuť k pití, nebo dokonce slabší černý čaj s přidáním medu a citrónu, který působí příjemně na podrážděné hrdlo a zároveň dodává organismu potřebnou energii. Teplé nápoje pomáhají zmírnit bolest v krku, podporují prokrvení postižené oblasti, pomáhají rozpouštět hlen a celkově příznivě ovlivňují proces hojení. Důležité je také hodně odpočívat a dopřát nemocnému tělu dostatečný klid a regeneraci, což v praxi znamená dodržovat klidový režim nejméně po dobu deseti dnů odpočinku bez jakékoliv fyzické námahy, sportu nebo jiných vyčerpávajících aktivit.

Důležitost odpočinku a rekonvalescence

Odpočinek je při léčbě angíny naprosto klíčový, protože organismus potřebuje všechny své síly a energii zaměřit na boj s infekcí a na proces hojení poškozené tkáně mandlí. Pacienti by měli zůstat doma v teplé a dobře vyvětrané místnosti, vyhýbat se průvanu a prudkým teplotním změnám, které by mohly stav dále zhoršit. Fyzická námaha, návrat do zaměstnání nebo školy před úplným doléčením by mohl vést k prodloužení nemoci, rozvoji komplikací nebo dokonce k přenosu infekce na další osoby v okolí. Po dobu nemoci je vhodné nosit měkký šátek nebo šálu na krku pro udržení tepla v postižené oblasti, konzumovat měkkou stravu, která nedráždí bolestivé hrdlo, jako jsou polévky, kaše, jogurty nebo pyré, a vyvarovat se dráždivých potravin jako jsou kyselé, ostré nebo příliš tuhé pokrmy. Celková doba rekonvalescence se sice může individuálně lišit, ale obecně se doporučuje klidový režim minimálně po dobu sedmi až deseti dnů, přičemž návrat k plné aktivitě by měl být postupný a měl by být konzultován s ošetřujícím lékařem, který posoudí, zda je pacient již plně zotaven a není riziko komplikací nebo přetížení organismu.