Jak poznat angínu od bolesti v krku?

Angína představuje závažné bakteriální onemocnění,, ale může být i angína virová a vyznačuje se vždy velmi specifickými a nezaměnitelnými příznaky, jež jsou výrazně intenzivnější než u běžného nachlazení nebo virového onemocnění. Prvním a nejcharističtějším znakem angíny je náhlý a velmi prudký nástup silné bolesti v krku, která se objevuje prakticky ze dne na den, mnohdy dokonce během několika hodin. Tato bolest je natolik intenzivní, že pacientovi velmi výrazně znesnadňuje či dokonce téměř znemožňuje normální polykání, a to nejen pevné stravy, ale často i tekutin a vlastní sliny. Bolest bývá popisována jako pálivá, bodavá nebo sevírající a má tendenci vystřelovat do okolních oblastí, zejména pak do ušních boltců, což je velmi typický příznak bakteriálního zánětu mandlí. Společně s touto intenzivní bolestí se ve většině případů velmi rychle dostavuje také vysoká horečka, která obvykle překračuje hranici 38 stupňů Celsia a často dosahuje hodnot 39 až 40 stupňů. Tato horečka je doprovázena výraznými zimnicemi, celkovou slabostí, únavou a pocitem vyčerpání organismu, který se snaží bojovat proti bakteriální infekci. Pacienti s angínou také velmi často pociťují bolesti svalů a kloubů, což je důsledkem celkové zánětlivé reakce organismu na přítomnost patogenních bakterií.

Vizuální rozpoznání angíny a její léčba

Nejspolehlivějším způsobem, jak rozpoznat angínu od běžné bolesti v krku, je bezpochyby vizuální vyšetření dutiny ústní a hltanu, kdy lékař nebo i laik při pohledu do krku nemocného může pozorovat velmi výrazné a nezaměnitelné změny. Sliznice v oblasti hltanu je při angíně extrémně zarudlá, oteklá a zánětlivě změněná, což je patrné i pouhým okem. Nejcharakterističtějším znakem jsou však patrové mandle, které jsou při angíně výrazně zvětšené, výrazně zarudlé a napuchlé, přičemž velmi často na jejich povrchu lze pozorovat bílé nebo žlutavé povlaky, hnisavé nánosy či drobné bílé tečky, které představují nahromadění bakterií, odumřelých buněk a zánětlivých produktů. Tyto povlaky jsou typickým znakem bakteriální angíny a jejich přítomnost obvykle indikuje nutnost antibiotické léčby. Právě proto je naprosto nezbytné, aby byla angína vždy léčena primárně antibiotiky, která musí být předepsána kvalifikovaným lékařem po řádném vyšetření pacienta. Nejčastěji se v případě angíny předepisuje Penicilin nebo jeho deriváty, případně jiná antibiotika ze skupiny beta-laktamových antibiotik či makrolidů v případě alergie na penicilin. Kromě kauzální antibiotické léčby, která směřuje proti původci onemocnění, je nezbytná také symptomatická léčba zaměřená na zmírnění nepříjemných příznaků a úlevu od bolesti. Jako podpůrná léčba se velmi často používají nesteroidní protizánětlivé léky, které mají současně analgetický a antipyretický účinek, přičemž mezi nejčastěji doporučované patří preparáty obsahující ibuprofen, jako je Ibalgin, Brufen či Nurofen, které pomáhají snižovat horečku a tlumit bolest. Pro místní zmírnění bolesti v krku a dezinfekci postižené oblasti se používají speciální pastilky nebo spreje, které obsahují lokální anestetika a antiseptika, například velmi populární Neo-angin šalvěj v balení 24 pastilek nebo STREPSILS Plus spray, jenž obsahuje lokální anestetikum pro okamžitou úlevu od bolesti.

Běžná bolest v krku a její odlišnosti od angíny

Na rozdíl od angíny se bolest v krku způsobená jinými onemocněními, jako jsou běžná virová nachlazení nebo respirační virózy, projevuje zcela odlišným způsobem, který umožňuje poměrně spolehlivé rozlišení mezi těmito stavy. Bolest v krku u běžného nachlazení nebo virového onemocnění většinou nenastupuje náhle, ale rozvíjí se postupně a pozvolna během několika dnů, přičemž často začíná jako mírné škrábání, svědění nebo nepříjemné pálení v krku, které se teprve postupem času může zhoršit v výraznější bolest. Tato bolest však nikdy nedosahuje takové intenzity jako u bakteriální angíny a obvykle neznesnadňuje polykání v takové míře. Dalším významným rozdílem je skutečnost, že bolest v krku při virových onemocněních nemusí být vůbec doprovázena zvýšenou tělesnou teplotou, nebo se může objevit pouze subfebrilie či mírně zvýšená teplota, která nepřekračuje 38 stupňů Celsia. Pokud se horečka u virového onemocnění objeví, bývá obvykle nižší a kratšího trvání než u angíny. Velmi důležitým rozlišovacím znakem je také rychlost ústupu příznaků, protože bolest v krku způsobená běžným nachlazením či respiračními virózami většinou rychleji odeznívá, často během tří až pěti dnů, a to i bez specifické léčby. Virová onemocnění se také zásadně neléčí antibiotiky, protože antibiotika nejsou účinná proti virům a jejich zbytečné podávání by vedlo pouze k nežádoucím účinkům a vzniku bakteriální rezistence. Antibiotická léčba je u původně virového onemocnění indikována pouze v případě, že se k němu přidá další bakteriální komplikace nebo sekundární bakteriální infekce, například zánět středního ucha, zápal vedlejších nosních dutin nebo bakteriální bronchitida, které již antibiotickou léčbu většinou vyžadují pro své úspěšné vyléčení a prevenci dalších komplikací.