Jak poznat nachlazení u kojence?

Dýchací potíže a ucpaný nos jako první varovné příznaky

Nachlazení u kojence se ve své počáteční fázi nejčastěji projevuje charakteristickými příznaky spojenými s dýchacími cestami, konkrétně především ucpaným nosem a s tím souvisejícím obtížnějším dýcháním. Při pozorování miminka lze zpozorovat, že jeho dýchání není tak plynulé a tiché jako obvykle. Zejména při výdechu je možné slyšet specifický bublavý zvuk, který vzniká v důsledku hromadění hlenu v nosních průchodech. U nosních dírek se velmi často tvoří viditelné bublinky hlenu, které jsou jasným signálem toho, že dýchací cesty kojence jsou ucpané a zahlcené. Tyto příznaky jsou obvykle prvními varovnými signály, které rodiče zaregistrují, a měly by vést k pozornému sledování dalšího vývoje zdravotního stavu dítěte.

Kašel a dýchací zvuky signalizující postižení dýchacích cest

K ucpanému nosu se většinou velmi brzy přidává také kašel, který bývá provázen charakteristickými zvuky jako je sípání a chroptění. Tyto zvuky vznikají v důsledku zúžení dýchacích cest a přítomnosti hlenu, který komplikuje průchod vzduchu. Sípání je vysokofrekvenční pískavý zvuk, který je slyšitelný zejména při nádechu nebo výdechu, zatímco chroptění představuje hlubší, vlhčí zvuk připomínající bublání. Přítomnost těchto dýchacích zvuků společně s kašlem jasně naznačuje, že nachlazení postoupilo dále do dýchacího systému a není omezeno pouze na nosní dutinu. Rodiče by měli být na tyto zvuky obzvláště pozorní, protože mohou indikovat stupeň závažnosti onemocnění.

Problémy s příjmem potravy a odmítání pití

Jedním z velmi výrazných a pro rodiče znepokojivých příznaků nachlazení u kojence je skutečnost, že miminko obtížněji pije nebo dokonce nechce pít vůbec. Tento problém je zvláště patrný a viditelný při kojení, kdy dítě potřebuje současně dýchat nosem a sát, což je při ucpaném nose prakticky nemožné. Kojenec se v průběhu kojení častěji oddaluje od prsu, protože mu chybí dostatek kyslíku a snaží se nadechnout ústy. Celá situace dělá dítě neklidným, frustrovaným a ve výsledku pláče, protože je současně hladové, ale nemůže se kvůli ucpanému nosu efektivně nasytit. Tento příznak je důležité nepodceňovat, protože nedostatečný příjem tekutin může vést k dehydrataci, která je u tak malých dětí nebezpečná.

Zvýšená plačtivost a problémy se spánkem

Výraznější a intenzivnější pláč se zpravidla objevuje také při uložení kojence ke spánku, což souvisí s tím, že v horizontální poloze se hlen ještě více hromadí v nosních průchodech a hrtanu, což zhoršuje již tak obtížné dýchání. Miminko se cítí nepříjemně, nemůže pohodlně dýchat a může mít pocit dušení, což přirozeně vede k pláči a nevoli. Spánek bývá neklidný, přerušovaný častým probouzením, a celková neschopnost dítěte se vyspat pak dále zhoršuje jeho celkový stav a imunitní odpověď organismu. Tento narušený spánkový režim je obtížný nejen pro nemocné dítě, ale i pro vyčerpané rodiče, kteří se o nemocné miminko starají.

Oční příznaky nachlazení

Nemoc se také velmi často projevuje zarudnutím a nadměrným slzením očí, což jsou příznaky spojené se zánětem spojivek nebo s celkovým zánětlivým procesem v oblasti horních dýchacích cest. Spojivky očí mohou být růžové až červené, oči mohou být vodnaté a kojenec může mít potíže s jejich otevíráním, zejména po probuzení, kdy může docházet k zasychání výtoku a tvorbě krust na okrajích víček. Tyto oční příznaky sice nejsou primárním projevem nachlazení, ale jsou důležitým doplňujícím signálem, který pomáhá rodičům a lékařům posoudit rozsah a intenzitu infekce.

Komplikace v podobě zánětu středního ucha

Velmi často se při silném zahlenění objevuje současně také zánět středního ucha, což je jedna z nejčastějších komplikací nachlazení u kojenců. K tomuto zánětu dochází proto, že hlen z nosohltanu může pronikat Eustachovou trubicí do středního ucha a způsobit tam infekci. Dítě postižené zánětem středního ucha se může tahat za ouška, protože pociťuje bolest nebo nepříjemný tlak v této oblasti. Kromě tahání za uši lze pozorovat také zvýšené pohybování hlavičkou ze strany na stranu, což je další projev snahy dítěte zbavit se nepříjemného pocitu. Zánět středního ucha je u kojenců obzvláště problematický, protože může vést k dalším komplikacím a vyžaduje pozornost lékaře.

Horečka a teplota jako systémová odpověď organismu

Dalším příznakem, který se u nachlazených kojenců velmi často objevuje, je zvýšená teplota nad 37 stupňů Celsia nebo dokonce horečka, která může rychle stoupat až k hranici 40 stupňů Celsia. Horečka je přirozenou obrannou reakcí organismu na infekci a ukazuje, že tělo aktivně bojuje s virovými nebo bakteriálními patogeny. U kojenců je však třeba být obzvláště opatrní, protože jejich termoregulační systém ještě není plně vyvinutý a prudké zvýšení teploty může být nebezpečné. Vysoká horečka nad 38,5 stupňů by měla být vždy konzultována s lékařem a měla by být sledována a zaznamenávána v pravidelných intervalech. Je důležité měřit teplotu správným způsobem a být připraven na rychlé jednání v případě jejího výrazného nárůstu.

Základní domácí péče - čištění nosu

Základní pomocí k úlevě nachlazených příznaků je vyčistit děťátku nos ucpaný hlenem pomocí speziální nosní odsávačky, která je navržena bezpečně a šetrně pro citlivou nosní sliznici kojenců. Odsávání by mělo být prováděno opatrně, ale důkladně, ideálně před každým krmením a před spaním, aby se dítě mohlo lépe najíst a vyspat. Po vyčištění nosu je velmi důležité zvlhčit a zklidnit podrážděnou sliznici nosu, například pomocí speciálních kapek či sprejů jako je NASIVIN Sensitive pro kojence v dávkování 0,1 mg/ml v balení 5 ml, který je určen specificky pro nejmenší děti, nebo pomocí fyziologického roztoku jako je STÉRIMAR Baby Nosní hygiena 100 ml, který jemně proplaví nosní dutiny a pomáhá odstranit zbytky hlenu. Tyto přípravky jsou bezpečné pro kojence a pomáhají udržovat nosní průchodnost.

Úprava polohy při spaní a zvlhčování vzduchu

Dále je důležité upravit polohu hlavičky ležícího dítěte tak, aby byla mírně zvýšená oproti zbytku těla, což napomáhá lepšímu odtoku hlenu z nosních dutin a hrtanu směrem dolů. Podložte tedy postýlku, například vložením ručníku nebo deky pod matraci v oblasti hlavy, tak aby dítě mělo hlavu o něco výše než dolní polovinu těla, přičemž náklon by neměl být příliš strmý, ale jen mírný. Tato pozice je mnohem příznivější pro dýchání než zcela horizontální poloha. Kromě úpravy polohy je také velmi důležité zvlhčovat vzduch v místnosti, kde dítě pobývá, protože suchý vzduch dráždí již tak podrážděnou sliznici dýchacích cest a může zhoršovat kašel a ucpání nosu. Optimální vlhkost vzduchu by se měla pohybovat mezi 40-60 procenty a lze ji zajistit pomocí zvlhčovače vzduchu nebo improvizovanými metodami jako je zavěšení mokrých ručníků v místnosti.

Kdy vyhledat lékařskou pomoc při horečce

Pokud se u kojence objeví horečka, tak zejména s nejmenšími dětmi do půl roku věku je doporučeno jít raději ihned k dětskému lékaři, případně alespoň lékaři zatelefonovat a konzultovat s ním postup další domácí léčby nebo nutnost osobní návštěvy. U tak malých dětí může být horečka signálem závažnější infekce a její prudký nárůst může být nebezpečný. Lékař posoudí celkový stav dítěte, vyloučí závažnější komplikace a doporučí vhodnou léčbu. Obecně lékaři na horečku nejmenších dětí doporučují některý ze sirupů nebo suspenzí proti horečce, nejčastěji Nurofen sirup na bázi ibuprofenu nebo Paralen suspenze obsahující paracetamol. Tyto léky pomáhají snížit teplotu a zmírnit celkovou nepohodlnost dítěte, měly by však být podávány pouze v dávkování odpovídajícím věku a hmotnosti dítěte a vždy podle doporučení lékaře nebo návodu v příbalové informaci.