Jak u dítěte vznikne alergie na mléko?

Alergie u dětí krmených umělou výživou

U dětí, které jsou od narození nebo od raného věku krmeny umělými mléčnými přípravky, je mechanismus vzniku alergie na mléčné bílkoviny relativně přímočarý a snadno vysvětlitelný. Dětský organismus, jehož imunitní systém je ještě nevyzrálý a učí se rozpoznávat, co je pro něj bezpečné a co představuje potenciální hrozbu, přijde do přímého kontaktu s komplexními bílkovinami obsaženými v kravském mléce prostřednictvím umělé výživy. Tyto cizí bílkoviny, zejména kasein a syrovátkové proteiny, mogg být nezralým imunitním systémem nesprávně identifikovány jako nebezpečné látky, proti nimž je třeba bojovat. Následně dochází k aktivaci imunitní odpovědi, při které se tvoří specifické protilátky typu IgE, které se váží na žírné buňky a bazofilní granulocyty. Při opakovaném kontaktu s těmito alergeny pak dochází k uvolňování mediátorů zánětu, především histaminu, což vede k charakteristickým alergickým projevům. Tyto se mohou manifestovat jako kožní symptomy včetně vyrážky, svědění, nebo atopické dermatitidy, gastrointestinální potíže jako jsou zvracení, průjmy, nebo koliky, ale i respirační příznaky zahrnující kašel, rýmu nebo v závažnějších případech dýchací obtíže.

Přenos alergenů u plně kojených dětí ze stravy matky

U kojenců, kteří jsou výhradně kojeni mateřským mlékem, představuje situace značně komplexnější problematiku, která vyžaduje hlubší pochopení fyziologických procesů přenosu různých látek z mateřského organismu do mléka. Ačkoliv by se mohlo zdát, že kojené dítě je chráněno před přímým kontaktem s potenciálními alergeny z vnějšího prostředí, realita je taková, že různé složky potravin konzumovaných matkou mohou procházet do mateřského mléka a následně ovlivňovat dítě. Když kojící matka konzumuje potraviny obsahující mléčné výrobky, bílkoviny z kravského mléka mohou být v malém množství absorbovány z jejího trávicího systému do krevního oběhu a odtud se dostávají do mateřského mléka prostřednictvím specializovaných transportních mechanismů v mléčných žlázách. Tyto částice bílkovin, i když jsou přítomny v relativně nízkých koncentracích, mohou u citlivých dětí vyvolat alergické reakce podobného charakteru jako u dětí krmených umělou výživou. Kromě mléčných bílkovin mohou podobným způsobem procházet do mateřského mléka i další běžné alergeny jako vejce, arašídy, ořechy, sója, ryby nebo pšenice, což znamená, že strava kojící matky má přímý vliv na alergický potenciál pro její dítě.

Brzké podání náhradního mléka může být také příčinou

Kritickým faktorem, který může významně ovlivnit vznik alergie na mléko, je časné podání náhradního mléka v období, kdy se ještě matce netvoří dostatečné množství vlastního mléka. V prvních dnech po porodu, než se plně etabluje laktace a než se dostaví dostatečná produkce mateřského mléka, může dojít k situaci, kdy je novorozenci podáváno doplňkové nebo náhradní mléko na bázi kravského mléka Speciální mléka pro alergiky například Nutrilon Allergy Care Syneo+ 1, počáteční kojenecké mléko sice dostupná jsou, ale běžně se většinou dětem nepodávají.. Tento časný kontakt s cizími bílkovinami v období, kdy je střevní bariéra novorozence ještě velmi propustná a imunitní systém mimořádně vnímavý k novým antigenům, může představovat klíčový moment pro spuštění alergické senzibilizace. Nezralá střevní sliznice novorozence má zvýšenou propustnost, která za normálních okolností umožňuje efektivní přenos mateřských protilátek a dalších ochranných faktorů z mateřského mléka, ale současně také zvyšuje riziko průniku potenciálních alergenů do organismu. Imunitní systém novorozence si v tomto kritickém období "zapamatuje" tyto cizí bílkoviny jako potenciální hrozbu a při každém dalším kontaktu s nimi může dojít k vyvolání alergické reakce, a to i v případě, že je dítě následně výhradně kojeno.

Základ k alergii se může vytvářet už v děloze

Vznik alergie na mléčné bílkoviny však nemusí být vždy postnatální proces, ale může se iniciovat již během prenatálního vývoje prostřednictvím komplexních mechanismů intrauterinního přenosu alergenů. Vědecké studie prokázaly, že různé alergeny konzumované těhotnou matkou mohou procházet placentární bariérou a dostávat se do plodové krve, kde mohou ovlivňovat vývíjející se imunitní systém plodu. Placenta, ačkoliv představuje významnou ochrannou bariéru mezi mateřským a plodovým oběhem, není dokonale nepropustná pro všechny látky, a menší molekuly včetně některých potravinových alergenů mohou touto bariérou pronikovat. Kontakt s těmito alergeny během kritických období vývoje imunitního systému může vést k prenatální senzibilizaci, kdy se plod již in utero stává citlivým na určité antigeny. Dítě se pak může narodit s již částečně aktivovaným imunitním systémem vůči specifickým alergenům, což znamená, že první postnatální kontakt s těmito látkami může okamžitě vyvolat alergickou reakci, aniž by bylo nutné období senzibilizace. Tento mechanismus vysvětluje, proč se někdy alergické reakce mohou objevit velmi brzy po narození, někdy dokonce při první známé expozici alergenu.

Mateřské mléko jako médium přenosu alergenů

Je důležité zdůraznit, že samotné mateřské mléko jako takové není zdrojem alergických reakcí u dětí - skutečná alergie na vlastní mateřské mléko se v klinické praxi prakticky nevyskytuje a pokud se objeví symptomy připomínající alergii u kojeného dítěte, jedná se téměř vždy o reakci na cizí alergeny, které se do mateřského mléka dostaly ze stravy matky. Mateřské mléko samo o sobě je evolučně optimalizovaná potrava, která obsahuje bílkoviny, sacharidy, tuky a další nutriční i imunologické faktory specificky uzpůsobené pro lidský organismus a jeho potřeby. Lidské mléčné bílkoviny jsou geneticky kompatibilní s dítětem a za normálních okolností nevyvolávají alergické reakce. Když však kojící matka konzumuje potraviny obsahující potenciální alergeny, molekuly těchto cizích bílkovin mohou být absorbovány z jejího zažívacího traktu, dostat se do krevního oběhu a následně být transportovány do mateřských mléčných žláz, kde mohou být inkorporovány do mateřského mléka. Koncentrace těchto alergenů v mateřském mléce jsou obvykle výrazně nižší než v původní potravě konzumované matkou, ale i tyto nízké koncentrace mohou u vysoce senzibilních dětí vyvolat alergické reakce, což vysvětluje, proč některé kojené děti mohou trpět symptomy alergie na mléčné bílkoviny, i když nikdy nepřišly do přímého kontaktu s kravským mlékem nebo jeho deriváty.