Může žena kojit pokud má virózu, chřipku či angínu?

Pokud kojící žena onemocní některým z běžných viróz, nebo bakteriálních onemocnění, která pravidelně provázejí podzimní a zimní měsíce, není absolutně žádný důvod k tomu, aby okamžitě přestala kojit své dítě nebo aby uvažovala o náhlém odstavení. Mezi tato běžná onemocnění patří zejména různé formy nachlazení, respirační virové infekce, které postihují horní i dolní dýchací cesty, sezónní chřipka způsobená influenzovými viry, angína neboli zánět mandlí, který může mít virový i bakteriální původ, a celá řada dalších podobných infekcí, se kterými se setkáváme v běžném životě. Velmi důležitým faktem je, že velká většina těchto běžných infekčních onemocnění se prostřednictvím mateřského mléka na dítě nepřenáší, což je jedna z nejčastějších obav maminek, které však nejsou oprávněné.

Výhody kojení během nemoci matky

Naopak skutečnost je taková, že pokračování v kojení během průběhu výše uvedených onemocnění matky přináší dítěti významné zdravotní výhody a prospěch. Organismus matky totiž začíná okamžitě po kontaktu s infekčním agens vytvářet specifické protilátky, které jsou zaměřeny proti konkrétnímu patogenu, jenž způsobil onemocnění. Tyto protilátky, zejména imunoglobulin A, se následně dostávají do mateřského mléka a při kojení jsou přenášeny na dítě, čímž mu poskytují pasivní imunitu a ochranu proti stejnému onemocnění. Pro kojené dítě není nijak nebezpečná ani případná vysoká horečka matky, protože teplota těla matky nemá vliv na kvalitu ani bezpečnost mateřského mléka, které si zachovává svou optimální teplotu a složení. Dítě tak dostává nejenom výživu, ale zároveň i důležitou imunologickou ochranu, která může zabránit tomu, aby samo onemocnělo, nebo alespoň výrazně zmírnit průběh případné nemoci.

Bezpečnost léků při kojení

Pro kojící matky je velmi uklidňující informace, že dítě při kojení, na rozdíl od období těhotenství, kdy je třeba být s medikací mnohem opatrnější, ve většině případů neohrožují ani běžně dostupné léky používané k léčbě symptomů běžných onemocnění. Mezi tyto relativně bezpečné léky patří běžná analgetika a antipyretika proti bolestem hlavy a zvýšené teplotě, léky proti kašli včetně mukolytik a expektorancií, nosní kapky a spreje proti rýmě a ucpanosti nosu, léky na střevní potíže včetně průjmu a zvracení při takzvané střevní chřipce, a dokonce i mnohá antibiotika, která jsou předepisována k léčbě bakteriálních infekcí. Tento fakt výrazně usnadňuje léčbu kojících matek, protože nemusí trpět bez úlevy kvůli obavám z ovlivnění dítěte. Samozřejmě existují i léky, které jsou s kojením neslučitelné, zejména ty používané k léčbě závažných onemocnění, jako jsou například cytostatika při léčbě rakoviny, některá psychofarmaka ve vysokých dávkách nebo určité imunosupresivní léky. V takových případech by měl ošetřující lékař aktivně spolupracovat s pacientkou a pomoci jí nalézt vhodnou alternativní medikaci, která by umožnila pokračovat v kojení, nebo pokud to není možné, najít nejlepší řešení pro danou situaci, aby kojení nemuselo být zbytečně a předčasně zastaveno.

Praktické problémy při kojení během nemoci

Skutečné praktické problémy s kojením při běžném onemocnění matky obvykle nespočívají v přímém ohrožení dítěte, ale spíše v nepřímých důsledcích nemoci na organismus matky. Jedním z těchto problémů může být dočasně snížená tvorba mateřského mléka během akutní fáze nemoci, což je způsobeno celkovou zátěží organismu, dehydratací při horečce a sníženým příjmem tekutin a potravy. Dalším častým problémem je výrazná únava, vyčerpání a celková slabost matky, která se potýká s infekcí a zároveň musí pečovat o malé dítě a pravidelně kojit, což může být fyzicky i psychicky velmi náročné. Tvorbu mateřského mléka je možné v těchto kritických chvílích cíleně podpořit několika způsoby – především je důležitý dostatečný příjem tekutin a správně sestavená strava bohatá na živiny, dále je možné využít speciální přípravky určené na podporu laktace, například nutriční nápoj Sunar Gravimilk s příchutí vanilky, který je vyvinutý speciálně pro těhotné a kojící ženy a obsahuje vyvážené složení živin podporujících tvorbu mléka, nebo přírodní Megafyt Bylinný čaj pro kojící maminky s jestřabinou, která je tradičně známá svými galaktagogními účinky podporujícími laktaci.

Řešení únavy matky pomocí odsávání

Problém s únavou, vyčerpáním a naléhavou potřebou odpočinku nemocné matky je možné velmi efektivně vyřešit využitím moderní technologie v podobě odsávačky mateřského mléka. Matka si může odsát mléko pomocí ruční nebo elektrické odsávačky mléka ve chvíli, kdy se cítí relativně lépe a má dostatek sil, například ráno po odpočinku nebo kdykoli během dne, kdy její stav dovoluje tuto činnost. Následně je možné odsáté mléko bezpečně uchovat v uzavřených sterilních nádobách v lednici po dobu až několika dnů, nebo dokonce v mrazničce po dobu několika měsíců, pokud by bylo třeba vytvořit větší zásobu. Nakrmit dítě tímto odsátým mlékem ve chvíli, kdy matka potřebuje odpočívat, spát nebo se věnovat své rekonvalescenci, může bez problémů zvládnout pomocí speciální lahvičky určené pro kojené děti tatínek dítěte, babička, dědeček nebo jakákoli jiná osoba z rodiny či blízkého okolí, která v dané chvíli o dítě pečuje a je ochotna matce pomoci. Lahvičky pro kojené děti mají speciálně tvarovanou savičku, která napodobuje tvar prsní bradavky a minimalizuje riziko takzvané záměny prsních bradavek, kdy by dítě mohlo odmítnout vrátit se ke kojení přímo z prsu.

Kojení při chronických onemocněních matky

Kojení není pouze možné, ale dokonce vysoce doporučené a důležité i v situacích, kdy matka trpí některými chronickými nebo dlouhodobými zdravotními problémy. Mezi tato onemocnění patří diabetes mellitus prvního i druhého typu, kdy správně kompenzovaný diabetes není žádnou překážkou pro úspěšné kojení, naopak kojení může pomoci stabilizovat hladinu glukózy v krvi matky. Dále je možné bezpečně kojit při onemocnění štítné žlázy, ať už se jedná o hypotyreózu (podaktivní štítnou žlázu) nebo hypertyreózu (nadměrně aktivní štítnou žlázu), pokud je onemocnění řádně léčeno a matka užívá předepsané hormony nebo tyreostatika v dávkách, které jsou slučitelné s kojením. Velmi důležitou informací pro mnoho matek je skutečnost, že kojení je možné a bezpečné dokonce i v případě, kdy je matka nosičem viru způsobujícího žloutenku, tedy hepatitidy typu A, B nebo C. V případě hepatitidy typu B je však naprosto klíčové, aby dítě bylo co nejdříve po narození, ideálně během prvních dvanácti hodin života, očkováno proti hepatitidě B a současně mu byla podána specifická imunoglobulinová ochrana, což výrazně snižuje riziko přenosu infekce z matky na dítě.

Kontraindikace kojení

Existují však určité vážné zdravotní stavy matky, při kterých kojení bohužel není možné a je přímo kontraindikováno z důvodu vysokého rizika přenosu závažné infekce na dítě. Prvním a nejzávažnějším takovým stavem je situace, kdy je matka infikována virem HIV způsobujícím onemocnění AIDS, protože tento virus se může přenášet mateřským mlékem na dítě a způsobit u něj závažné chronické onemocnění s potenciálně fatálními důsledky. Dalším absolutním důvodem pro nepřípustnost kojení je aktivní, dosud neléčená nebo nedostatečně léčená tuberkulóza, která je vysoce nakažlivým onemocněním způsobeným bakterií Mycobacterium tuberculosis, přičemž riziko představuje nejen teoretický přenos bakterií mlékem, ale především blízký kontakt s dítětem a přenos vzduchem kapénkovou infekcí. Pokud je však tuberkulóza řádně léčena může být kojení za určitých podmínek a po konzultaci s lékařem obnoveno zhruba po čtyřech týdnech léčby.. Třetím důvodem pro nemožnost kojení je neléčená syfilis, tedy pohlavně přenosné onemocnění způsobené bakterií Treponema pallidum, kdy je riziko přenosu infekce na dítě velmi vysoké, nicméně po zahájení odpovídající antibiotické léčby a po určité době, kdy matka již není infekční, může být kojení za přísného lékařského dohledu povoleno.