Vysoký krevní tlak a co s ním?

Vysoký krevní tlak, odborně nazývaný hypertenze, představuje jedno z nejrozšířenějších a zároveň nejnebezpečnějších onemocnění současné doby, přičemž jeho skutečná zákeřnost spočívá především v tom, že se po velmi dlouhou dobu nemusí projevovat absolutně žádnými znatelnými příznaky, a přesto v mezičase tiše a neúprosně poškozuje lidský organismus zevnitř. Dlouhodobě vysoký krevní tlak totiž rozhodně není záležitost, kterou by bylo možné brát na lehkou váhu nebo ji bagatelizovat, protože nadměrně zatěžuje a postupně velmi závažně poškozuje srdce a celý cévní systém člověka. Srdce je při vysokém krevním tlaku nuceno pracovat s mnohem větší námahou a silou, než je pro něj přirozené a zdravé, a zároveň dochází k postupnému poškozování a ztrátě pružnosti stěn cév v celém těle, což má dalekosáhlé a velmi vážné důsledky pro zdraví člověka jako celku. Pokud vysoký krevní tlak není po delší dobu rozpoznán a adekvátně léčen, může vést až k tak závažným komplikacím, jako jsou srdeční selhání, nevratné poškození srdečního svalu, ischemická choroba srdeční, selhání ledvin nebo dokonce mozková mrtvice, která může postiženého člověka trvale invalidizovat nebo připravit o život. Co se týče příznaků, je důležité vědět, že i když se vysoký krevní tlak dlouho neprojevuje, přece jen určité varovné signály vysílá, avšak problém je v tom, že tyto příznaky jsou natolik obecné a nespecifické, že je lidé velmi často a zcela nevědomky přičítají úplně jiným příčinám, například přepracování, špatnému počasí nebo běžné únavě ze života. Mezi nejčastější příznaky zvyšujícího se a vysokého krevního tlaku patří chronická únava a celková vyčerpanost, opakující se bolesti hlavy zejména v oblasti týlu a temene, různé problémy se spánkem včetně častého nočního probouzení bez zjevné příčiny, zadýchávání se při pohybu nebo fyzické námaze, nepříjemné bušení srdce, které člověk pociťuje i v klidovém stavu, a také pocity nevolnosti. Pokud se člověk delší dobu opakovaně necítí dobře a rozpoznává u sebe některý z výše uvedených příznaků, neměl by tuto situaci v žádném případě podceňovat ani odkládat řešení, ale měl by svůj zdravotní stav neprodleně konzultovat s praktickým lékařem, případně si alespoň pořídit domů tonometr, tedy přístroj určený k měření krevního tlaku, a začít si tlak pravidelně kontrolovat a zaznamenávat naměřené hodnoty.

Jak vysokému krevnímu tlaku předcházet a jak ho léčit?

Pokud jsou naměřené hodnoty krevního tlaku opakovaně na úrovni 140/80 mmHg nebo vyšší, je naprosto zásadní a neodkladné navštívit praktického lékaře, který na základě důkladného vyšetření a zhodnocení celkového zdravotního stavu pacienta zvolí nejvhodnější a nejúčinnější způsob léčby ke snížení tlaku na bezpečné hodnoty. Je však třeba zdůraznit, že samotné léky, byť jsou v mnoha případech nezbytnou a velmi důležitou součástí léčby, nestačí, a že klíčovým předpokladem úspěšného snížení a dlouhodobého udržení krevního tlaku v normálních hodnotách je zásadní a důsledná změna celkového životního stylu. V oblasti stravování je potřeba provést poměrně výrazné změny, konkrétně je nutné do každodenního jídelníčku zařadit podstatně více čerstvého ovoce a zeleniny, potravin bohatých na vitamín E, drůbežího nebo rybího masa a luštěnin například fazole čočka jakožto zdravějších zdrojů bílkovin, a naopak je nezbytné výrazně omezit nebo zcela vyloučit konzumaci soli a silně nasolených potravin, uzenin, potravin s vysokým obsahem nasycených tuků, cukrů a průmyslově zpracovaného červeného masa, protože právě tyto potraviny se výraznou měrou podílejí na vzniku a prohlubování hypertenze. Neméně důležitou roli v prevenci a léčbě vysokého krevního tlaku hraje pravidelná fyzická aktivita, přičemž nemusí jít o žádné vyčerpávající nebo intenzivní sportovní výkony, ale postačí i krátká, avšak každodenní a pravidelná procházka na čerstvém vzduchu, která prokazatelně přispívá ke snižování tlaku a celkovému posílení srdečně-cévního systému. Velkou roli hraje také pravidelný a dostatečně dlouhý spánek, protože chronický nedostatek spánku a jeho špatná kvalita jsou jedním z faktorů, které krevní tlak prokazatelně zvyšují. Zároveň je nesmírně důležité pracovat na zvládání dlouhodobého stresu, který patří mezi nejvýznamnější spouštěče hypertenze, a to například prostřednictvím relaxačních technik, meditace, jógy nebo jiných aktivit, které pomáhají nervovému systému uklidnit se a zregenerovat. V neposlední řadě je třeba zmínit, že kouření a nadměrná konzumace alkoholu krevní tlak výrazně zvyšují, a proto by jejich omezení nebo úplné zanechání mělo být jednou z prvních a prioritních změn, ke kterým by se hypertoniik měl odhodlat. Preventivním opatřením, které nelze opomenout a které platí i pro zcela zdravé jedince bez jakýchkoli příznaků, jsou pravidelné preventivní prohlídky u praktického lékaře, při nichž se krevní tlak standardně měří a případné odchylky od normy mohou být zachyceny včas, dříve než způsobí závažnější komplikace.

Co způsobuje vysoký krevní tlak?

Příčiny vysokého krevního tlaku jsou ve většině případů multifaktoriální, tedy nevzniká zpravidla v důsledku jediné izolované příčiny, ale jako výsledek kombinace hned několika různých rizikových faktorů, které se vzájemně prolínají a svými negativními účinky na organismus zesilují. Mezi nejčastější a nejzávažnější příčiny hypertenze patří dlouhodobě nezdravé stravování s nadměrným obsahem soli, živočišných tuků a jednoduchých cukrů, chronický a nezvládaný psychický stres, který tělo neustále udržuje ve stavu zvýšené pohotovosti a napětí, dlouhodobý nedostatek pohybu a sedavý způsob života, obezita nebo nadváha, jež výrazně zvyšují zátěž celého kardiovaskulárního systému, kouření cigaret a nadměrná konzumace alkoholu, které mají přímý a velmi negativní dopad na stav cév a srdce, a v neposlední řadě také genetická dispozice, tedy dědičná predispozice k vysokému krevnímu tlaku, kterou člověk bohužel nemůže ovlivnit a která znamená, že by měl být ve vztahu k tomuto onemocnění obzvláště obezřetný a preventivně aktivní. Kromě těchto takzvaných primárních příčin, které jsou spojeny především s životním stylem a genetikou, existuje také sekundární hypertenze, která vzniká jako přímý důsledek jiného základního onemocnění, jímž daný člověk trpí, přičemž nejčastějšími takovými onemocněními jsou diabetes mellitus čili cukrovka, která poškozuje cévy a narušuje celou řadu metabolických procesů v těle, a onemocnění ledvin, protože ledviny hrají zcela zásadní roli v regulaci krevního tlaku prostřednictvím řízení množství tekutin a sodíku v organismu, a jejich poškození nebo onemocnění se proto velmi rychle a výrazně odrazí na hodnotách krevního tlaku.

Autor: Lenka Kostková