Jak je to s pulsem?

Hodnotu svého krevního tlaku zřejmě znáte. Víte však, jaký máte puls? Co je ještě norma a kdy byste měli zpozornět? Pokud vám bude srdce bít rychleji dlouho, poškodí se. A co ho v létě může nebezpečně zpomalit?

Jak je to s pulsem?

Puls máte kolem 60?

Je to ideální. Kdysi se za zdravý považoval puls sedmdesát až osmdesát úderů za minutu. V souladu s novými poznatky jsme zkorigovali ideální hodnoty tepové frekvence. Optimální je, pokud se pohybují kolem šedesátky. Výsledky velkých epidemiologických studií totiž potvrdily, že delší život se spojuje s nižšími hodnotami pulsu v klidu. Když srdce pracuje na nižších otáčkách, méně se opotřebovává a více vydrží. Studie odhalily i další negativní vliv rychlejší práce srdečního svalu. Lidem s pulsem dlouhodobě vyšším než pětasedmdesát tepů za minutu hrozí až trojnásobně větší riziko srdečně-cévních chorob.

Puls stoupl ze 70 na 93? Není to v pořádku

Oficiálně je zdravý puls v klidu od čtyřiceti do sedmdesáti tepů, ale protože se to málokdy podaří změřit v absolutním klidu, tolerován je i údaj kolem stovky. Nepatří však k ukázkovým. Pokud puls opakovaně, minimálně pětkrát za sebou v klidu dosáhne hodnoty mezi devadesáti a sto dvaceti, vyhledejte lékaře. Čeká vás elektrokardiografické vyšetření. Odkryje, zda netrpíte arytmií - poruchou srdečního rytmu nebo jiným srdečním onemocněním, které může zrychlit srdce. Pokud neodhalí nic, pátrání po příčinách pokračuje. Může to být užívání hormonální antikoncepce, onemocnění štítné žlázy, obezita, permanentní stres, ale i nevhodný životní styl.

Zrychlený tep vám neublíží?

Ne vždyVe výhodě jsou mladší. Jejich srdce snese dlouhodoběji rychlejší aktivitu. Je to však individuální a určitě na to nespoléhejte. Pokud jste mladý a vyšetření nepotvrdí srdeční onemocnění, obvykle nedostanete léky. Nejprve upravíte životní styl. Když máte nadváhu, měli byste zhubnout. Omezit kávu, kolové nápoje a cigarety. Ale ty ne nárazově. Kdyby silní kuřáci naráz přestali kouřit, kardiovaskulární aparát na to může zareagovat dalším vzestupem pulsu. K nejprospěšnějším opatřením patří relax a pohyb. Nezvedejte však ve fitku těžká závaží, srdce posílí a zklidní pouze aerobní aktivita. Ideální je rychlá chůze, jíž věnujte alespoň čtyřicet minut čtyřikrát týdně. Kráčejte rychlostí šest kilometrů za hodinu. I dvacetiminutové procházky však srdci pomohou. Ale se sportem to nepřehánějte. Srdce velmi aktivních a profesionálních sportovců ve zvýšené míře ohrožují poruchy srdečního rytmu, hlavně po šedesátce. Dnešní vrcholoví sportovci totiž dosahují extrémních výkonů, které již se zdravím nemají nic společného a srdce v dlouhodobém horizontu spíše poškozují. Pokud srdce nezpomalí úprava životosprávy, na řadu přijdou léky. Obvykle ze skupiny betablokátorů. Zrychlený puls sice bezprostředně neohrožuje život, ale zvyšuje riziko srdečně-cévní příhody. Nasazení léků se však snažíme maximálně oddálit, protože obvykle je třeba brát je doživotně. Jen betablokátory dokáží minimalizovat působení stresových hormonů na některé orgány včetně srdce, čímž ho chrání před dalším poškozováním.

Puls opakovaně dosahoval hodnoty přes 100, přestože jste nic necítili?

Je to častý jev. Nebolí, nevyráží dech a nezpůsobuje nevolnost. Obvykle zrychlený puls odhalíte náhodně při měření krevního tlaku. V praxi se setkáváme s mladými ženami, které mají puls sto čtyřicet. Odchylku zachytí gynekolog při vyšetřeních spojených s těhotenstvím. Mezitím ženy nic netušily. Nemusí to znamenat nic špatného, ale pokud to trvá příliš dlouho, srdce se může unavit. O něco vyšší hodnoty pulsu jsou tolerovány u žen. Těžko říct, s čím to souvisí, možná s tím, že jsou emotivnější. Ví se, že čím má člověk nižší puls, tím má lepší předpoklady pro delší život. Neplatí to u žen. V průměru mívají rychlejší puls jako muži, přitom žijí déle. Ženské srdce má záhady, které neumí vysvětlit ani moderní medicína.

Buší vám srdce, ale nemáte zrychlený tep?

Na vině je tlak. Stává se to často a pomáhá k tomu fakt, že potíže pociťuje hlavně v poloze ležmo a večer. V tom případě však jde spíše o příznak vysokého krevního tlaku. Podobný jev registrují pacienti, kteří užívají léky na jeho snížení, obvykle ráno. Večer může být jejich účinek slabší, přestože účinkují čtyřiadvacet hodin. Řešení je jednoduché. Pokud máte zvýšený tlak večer a ráno před užitím přípravku, stačí do léčby zařadit večerní dávku a nepříjemný příznak většinou ustoupí.

Rychlost pulzu závisí na tělesné výšce?

Ne. Hodnoty pulsu souvisí s výkonností srdce a s nároky organismu na prokrvení. Na rychlost má vliv především hmotnost, ne vyšší vzrůst. Ten má sice za následek rozměrnější orgány. S tím však organismus počítá a srdce se na tuto situaci předpřipraví, protože má naprogramované, jak má správně pracovat. Jiná situace nastává, když přiberete. Pokud si na tělo naložíte třicet kilo navíc, už to není naprogramované. Srdce se musí více namáhat.

Puls máte pod 40, ale cítíte se dobře?

Není to zdravé. Problém hrozí především tehdy, když jste si běžně za minutu naměřili sedmdesát pět úderů a najednou puls dosahuje hodnoty pod padesát. Častěji je to ve vyšším věku, protože po padesátce se i ve zdravém srdci některé svalové buňky mohou nahradit vazivovými. Výkonnost srdce proto klesá, pokud se k příčinám tohoto stavu řadí i degenerativní změny elektrického systému srdce, který se věkem opotřebovává. Dalším důvodem může být poškození srdce vysokým krevním tlakem, ale i vrozené onemocnění a myokarditida - zánět srdečního svalu. Zejména v letních měsících se pod tento jev může podepsat i borelióza. I Pomalejší srdce je důvod k vyhledání odborníka. Nemusíte se cítit špatně ani unaveně. Tehdy netřeba dělat nic. Pokud vás však trápí ztížený dech či výrazná únava, potřebujete léčbu. Zpomalený puls upraví jen kardiostimulátory. Implantují je však až tehdy, když mezi jednotlivými údery srdce uběhnou i tři sekundy. Puls dosahuje kolem dvaceti úderů za minutu. Výrazně pomalejší puls je přípustný pouze v jednom případě. U aktivních sportovců. Špičkoví cyklisté mají v klidu jen kolem třiceti úderů za minutu. Extrémnímu a pravidelnému tréninku vděčí za výkonnější srdeční sval, nemusí se častěji smršťovat. Trénované srdce do krevního oběhu při jednom stahu vypudí více krve než srdce nesportovce. O tom, že je to v pořádku, svědčí fakt, že puls sportovců při maximální zátěži dosáhne i dvě stě úderů za minutu. Srdce přiměřeně reaguje na zvýšenou zátěž a přizpůsobí se jí. Při chorobném stavu ani výrazná námaha nevyžene puls nad sto úderů za minutu.

Věkem se puls zvyšuje

Ne. Vyšší věk se obvykle projeví spíše poklesem hodnot pulsu. Může jít o takzvanou fibrilaci síní, arytmií typickou pro seniory nad sedmdesát let. Postihuje až dvacet procent. Porucha může způsobit mozkovou příhodu. Proto starším lidem doporučujeme měřit si nejen krevní tlak, ale i puls. Pokud se vám něco nezamlouvá, jděte za lékařem. Pokud diagnózu potvrdí, možná dostanete léky proti zvýšené srážlivosti krve.

Věděli jste, že

... Srdce u průměrně vážícího člověka každým stahem vypudí 70 - 80 ml krve, srdce sportovce 140 až 160 ml,
... Při nejvyšší fyzické námaze se minutový objem krve může až pětinásobně zvýšit,
... Při maximálním sportovním výkonu může srdce udeřit i dvěstěkrát,
... Srdce za minutu přečerpá 5-6 litrů krve,
... Poruchy srdečního rytmu si dnes vybírají už čtyřicátníky a padesátníky. Je to daň za hektický způsob života.

Spočítejte si správně puls

Měřte ho v absolutním klidu a určitě ne v práci. Pracovní prostředí zkresluje výsledek. Před měřením potřebujete minimálně pětiminutový klid. Nesmíte číst, telefonovat, pracovat, ani být nervózní, podrážděný a příliš natěšený. Pokud to všechno splníte, měli byste dosáhnout reprezentativní hodnoty pulsu. Zapněte stopky a puls si měřte celou minutu. Nebo použijte zkrácenou verzi měření. Počet úderů srdce počítejte patnáct sekund a výsledek vynásobte čtyřmi. Jednejte tak, samozřejmě pouze tehdy, jestliže nemáte možnost změřit si ho pomocí tlakoměru. Ty modernější tuto možnost nabízejí.

Co je to puls?

Na krku, zápěstích či v tříslech si nahmatáte tepovou vlnu. Přenáší se po velkých tepnách do každého orgánu, a pokud tepna vede pod povrchem kůže, můžete ji cítit. Tepová vlna vzniká při stažení levé komory a je vlastně odrazem srdečního tepu. Puls citlivě reaguje na potřeby těla. Zrychluje se při fyzické zátěži, protože organismus má tehdy větší nároky na přísun kyslíku. Ale jeho rychlost ovlivňují i nervové impulsy. Proto je vyšší ve stresu, strachu a očekávání něčeho nepříjemného. V jednu minutu si naměříte puls sedmdesát, za dvě minuty jeho hodnota může vzrůst na devadesát pět úderů. Puls se od narození vyvíjí, novorozencům udeří srdce rychlostí kolem sto padesáti až sto osmdesát úderů za minutu. Vysoká tepová frekvence u dětí souvisí s vyššími nároky vyvíjejícího se organismu. Srdeční sval ještě není tak trénovaný k pumpování. Tento údaj se postupně snižuje a na hodnoty typické pro dospělého člověka klesnou v období puberty.