Žádná dovolená netrvá věčně a pracovní povinnosti nepočkají!

Návrat z dovolené bývá pro většinu lidí problém, přímo úměrný délce dovolené. To, že se nám po třech týdnech u moře nechce do každodenní rutiny, je zcela logické, ale nedá se na tom nic dělat. Bez toho, abychom pracovali, si nemůžeme dopřát ani zaslouženou dovolenou. Na to je třeba myslet i v době, kdy nás v blízské době další dovolená nečeká.

Práce
Limituje nás časem a povinnostmi, to je její nevýhoda. Nutí nás předat naše tělo a mysl, někdy i duši práci a zaměstnavateli. Jelikož jsme připravováni na tento způsob života od dětství, není pro nás tak náročné akceptovat tento fakt. Má nakonec i své výhody, protože nám může pomáhat dávat našemu životu jistou smysluplnost a umožňuje nám získávat prostředky na život.

Dovolená na zotavenou
Ale i přes nesporné výhody práce, slovo dovolená patří v pracovním slovníku k těm nejvýznamnějším a nejkrásnějším slovům. Je to čas, kdy si můžeme dělat co chceme, můžeme jít kam chceme. V práci nám často někdo vládne, přikazuje poslouchat příkazy vedoucích nebo příkazy trhu či cílů práce. Během dovolené můžeme být sami sebou a dělat si víceméně co chceme.

Prázdniny a přestávky v dětství
Dovolenou v dětství nám byly prázdniny a přestávky. Přestávka nebo volno zněly jako božské zpěvy andělské, bez ohledu na to, co jsme dělali. Jediná možnost, jak vyhrát boj nad přestávkou od povinností a vrátit se zase k nutné činnosti je brát ji jako hru. Jako něco, co nás baví. A to v práci někdy docela nejde, záleží na jejím charakteru či kolektivu. Tehdy potřebujeme vůli, kterou jsme od školních dob trénovali, abychom se přemohli a přiměli se i do toho, co se nám dělat velmi nechce.

Dovolená je odměna
Je formou odměny, odměny za práci. Dá se považovat za postupné uvědomění si potřeby mít svůj prostor na odpočinek a regeneraci. Jako všeho dobrého, tak i dovolené se vždy zdá být málo a její konec je jako vyhnání z ráje. Práce je v tomto smyslu povinnost a dovolená se rovná svobodě. Nemusíme dělat nic nebo pokud přece tak jen tehdy, jak se nám chce. Na dovolenou si dokážeme zvyknout už během její první minuty. Způsobuje však neuvěřitelnou závislost a to už po krátké době.

Návrat z dovolené je náročný
Návrat může vypadat jako návrat na neznámé nové místo mírně zavánějící nemocničním pachem a způsobující nevolnost. Jeden z důležitých poznatků je ten, že návrat do práce je nutnost, se kterou nic neuděláme. Návrat z dovolené někdy může působit dokonce jako snaha o překonání smutku, frustrace či traumatu, občas až osobní tragédie nebo zvládání bolesti, překonávání se. Uvádí se, že velmi mnoho úmrtí se děje v pondělí ráno - tento čas má blízký vztah s návratem do práce. Ať už je tato statistika reálná nebo spíše úsměvná či ironická, skrývá v sobě jasnou pointu - návrat do práce bývá proto často náročný, protože se musíme přelaďovat na zcela jiný způsob života, než jaký byl na dovolené. To přirozeně způsobuje něco jako šok ze změny, hlavně pokud ji vnímáme spíše jako něco nepříjemného a povinného.

Adaptace po dovolené
Konec dovolené a návrat k práci je proces adaptace - zvyknutí si na zátěž. Ideální je porozumět, čím vnitřně procházíme - jak to funguje a pokusit se akceptovat to. Není to pak až takový šok. Potěšující je informace, že naše tělo a psychika si začínají zvykat velmi rychle, je to jejich úkol. Ačkoliv se to nezdá, adaptují se velmi dobře na nové okolnosti a obnovují vnitřní rovnováhu. I když vědomě změnu ještě neumíme zcela přijmout, podvědomě je proces adaptace již spuštěn. Tělo a psychika v zátěži hrají s námi, ačkoli někdy se zpočátku vzpírají.

Způsob, jak si opět zvykat na pracovní povinnosti

• Akceptovat situaci a velmi ji neřešit. Nevrtat se v ní. Nechat ránu zahojit. To, že jste frustrovaní a nechce se vám, je zcela přirozené. Důležité je, připravit se na práci alespoň myslí a uvědomit si, že všechno jednou začíná a jednou končí, to dobré a špatné se neustále střídá. Čím více se vzpíráte a jste frustrovaní, tím hůře můžete zažívat návrat. I k zubaři nechcete jít, ale když už tam sedíte a problém je vyřešen, uvědomíte si, že to není až tak hrozné.
• Prospěšné může být zavzpomínat si s kolegy na dovolenou. Promluvit si navzájem, co jste prožili, postěžujte si, jak se vám nechce znovu pracovat, ale příliš v tomto postoji nesetrvávejte, protože si budete situaci sami zhoršovat.
• Být připraveni na svoji negativní reakci, ale jít vpřed. První den po dovolené v práci je nejhorší, ale ostatní dny a časový odstup vám pomůže - "čas zahojí rány", "sejde z očí, sejde z mysli". Asi je zcela normální si zaúpět či zanadávat, ale není třeba v sobě tyto pocity dlouho živit. Zhoršují váš stav a zpomalují adaptaci.
• Brát příchod z dovolené a její konec, nástup do práce, jako něco, co je zcela normální a nemůže být změněno. Je to vnitřní postoj, nebo jak se říká, všechno je v hlavě. Závislost na dovolené je psychický stav a musí být překonán. Překonali ho všichni vaši spolupracovníci, zvládnete to i vy!